5 C 351/2023-24 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná v období od 7. 7. 2022 do 10. 11. 2022 neoprávněně odebrala zemní plyn z distribuční soustavy žalobkyně v odběrném místě [adresa žalované], v množství 300 m3. Žalovaná neměla uzavřenou smlouvu o dodávkách plynu s žádným obchodníkem, proto odběrem plynu způsobila škodu přímo žalobkyni coby provozovateli soustavy, a je povinna jí tuto škodu nahradit. Cena plynu vychází z ceníku žalobkyně. Množství odebraného plynu bylo zjištěno odečtem z plynoměru, přes který žalovaná po celou dobu plyn odebírala. Žalobkyně vyúčtovala žalované cenu odebraného plynu a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši zažalované částky fakturami [číslo] [číslo]. Žalovaná dosud zaplatila částku 515 Kč na fakturu [číslo]. Zbylou část dluhu žalobkyni neuhradila ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaná svou neúčast na jednání ani neomluvila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy zemního plynu. Žalovaná byla odběratelem zemního plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené s obchodníkem - [právnická osoba] [právnická osoba], která byla pro neplacení ukončena. Na žádost obchodníka žalobkyně ukončila ke dni 6. 7. 2022 distribuci zemního plynu do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované] (prokázáno žádostí o ukončení distribuce plynu, řádem provozovatele distribuční soustavy, odpojením dodávky pro neplacení ze dne 30. 6. 2022 včetně fotodokumentace). Žalovaná neumožnila žalobkyni demontáž plynoměru a uzavření plynové přípojky, proto byl konečný stav měřidla stanoven odhadem na 1 343 m3 (prokázáno oznámením o neoprávněném odběru plynu ze dne 11. 7. 2022 včetně podacího archu, oznámením o neoprávněném odběru plynu ze dne 20. 10. 2022). Dne 12. 9. 2022 žalovaná nahlásila žalobkyni nový stav plynoměru 1 396 m3. Žalobkyně fakturou splatnou dne 29. 9. 2022 vyúčtovala žalované cenu plynu spotřebovaného v období od 7. 7. 2022 do 12. 9. 2022 ve výši 5 499,30 Kč a poplatek za zjištění neoprávněného odběru ve výši 726 Kč (prokázáno e-mailovou komunikací ze září a října 2022, daňovým dokladem [číslo] včetně podacího archu). Dne 10. 11. 2022 žalovaná umožnila žalobkyni odečet a demontáž plynoměru, jehož konečný stav byl 1 643 m3. Žalobkyně fakturou splatnou dne 28. 11. 2022 vyúčtovala žalované cenu plynu spotřebovaného v období od 12. 9. 2022 do 10. 11. 2022 ve výši 24 320,62 Kč (prokázáno protokolem o demontáži plynoměru ze dne 10. 11. 2022 včetně fotodokumentace, daňovým dokladem [číslo] včetně podacího archu). Žalovaná přes opakované upomínky zbytek dluhu žalobkyni nezaplatila (prokázáno upomínkou ze dne 2. 1. 2023 včetně podacího archu a předžalobní výzvou ze dne 2. 5. 2023 včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ energetický zákon“), podle něhož je neoprávněným odběrem plynu mimo jiné odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 7. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaná nenahradila žalobkyni škodu vzniklou neoprávněným odběrem plynu a náklady vynaložené na zjištění takového odběru. Množství neoprávněně odebraného plynu bylo prokazatelně zjištěno na základě změřených údajů. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti faktur do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 1 202 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 2 340 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 1 663,20 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 10 785,20 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.