7 C 100/2023-17 — Okresní soud v Kutné Hoře

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 5. 2023 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit jí částku 60 366,55 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dne 24. 5. 2022 uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž jí byly poskytnuty peněžní prostředky, které se zavázala řádně a včas platit, což neučinila a k úhradě zbývá částka celkem 60 366,55 Kč s příslušenstvím, kterou přes výzvy neuhradila. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud na základě předložených důkazů, tj. smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky vzal za prokázané, že na žalobkyni přešla pohledávka právního předchůdce za žalovanou a je na její straně aktivní legitimace. Dále na základě smlouvy vč. dodatku, obchodních podmínek, výpisu z účtu, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, korespondence, vzal za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo platně dne 24. 5. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná se smluvně zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Svému závazku však nedostála. K úhradě zbývá 57 989 Kč na nesplacené jistině, prodlením žalobkyni vzniklo v souladu se smluvním ujednáním právo na úhradu pokuty ve výši 2 377,55 Kč a rovněž žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a proto jí bylo vyhověno. Co se týče výroku o nákladech řízení, je odůvodněn § 142a) o. s. ř., kdy úspěšnému účastníku, tj. žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení, jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 415 Kč, nákladech za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. 3 úkony po 3 540 Kč, 3 x režijní paušál po 300 Kč, celkem 16 355 Kč.