8 C 133/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen„ žalobce“) se domáhal zaplacení částky 11 341,39 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen„ žalovaný“) neuhradil platby za neoprávněně odebranou elektřinu. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Z příloh žaloby, jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl připojen k distribuční soustavě (ve smyslu § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění) provozované žalobcem způsobem, který mu umožňoval neoprávněný odběr elektrické energie. Dle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen "vyhláška"), v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odst. 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Výpočet náhrady škody činí 1 641,98 Kč + 294,08 Kč. Provozovatel distribuční soustavy má rovněž dle § 9 odst. 12 vyhlášky právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. Výše těchto nákladů v projednávané věci činí 9 405,33 Kč. Celková způsobená škoda je součtem škody za neoprávněný odběr elektřiny a nákladů na zjištění neoprávněného odběru, to jest 11 341,39 Kč. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 1 400 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 600 Kč (2 úkony po 300 Kč).