8 C 235/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen„ žalobce“) se domáhal zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že se účastník na straně žalované (dále jen„ žalovaný“) nemohl prokázat v prostředku hromadné dopravy přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Z původního věřitele (Dopravní podnik města Pardubic a.s.) byla pohledávka postoupena na žalobce. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Soud zjistil, že se žalovaný dne [datum] (linka [číslo]) neprokázal v prostředku hromadné dopravy přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím vzniklo přepravci (žalobci) dle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, právo požadovat po cestujícím (žalovaném) jízdné a přirážku k jízdnému v souhrnné výši 1 516 Kč. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč), DPH 21%.