12 C 142/2024-67 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 749,77 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“), uzavřel s žalovaným dne 8. 11. 2017 smlouvu o úvěru č. 2017_CZ_00012105, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 36 792 Kč, kdy 30 000 Kč bylo poskytnuto bezhotovostně na účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , částka ve výši 1 500 Kč sloužila na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částka 5 292 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 4,4 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, částku ve výši 5 292 Kč za úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr, a to v 84 měsíčních splátkách po 510 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem a společností , právnická osoba, . a následně mezi , právnická osoba, . a žalobkyní došlo k postoupení uvedené pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému vždy oznámeno. Přes výzvy žalobkyně žalovaný svůj dluh neuhradil. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala ze samotné smlouvy o úvěr, dále z žádosti o úvěr, z výpisů z bankovních registrů, z výpisů z účtu žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 5. 2024, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.5. Dne 6. 11. 2017 požádal žalovaný prostřednictvím pobočkové sítě žalobkyně o úvěr a uvedl, že jeho příjem činí 18 000 Kč a jeho výdaje jsou celkem ve výši 2 500 Kč (1 000 K na bydlení u rodičů, 1 500 Kč výdaje na domácnost). Z výpisu z registru SOLUS právní předchůdce zjistil, že žalovaný neměl žádný jiný dluh vedený v tomto registru. Z výpisu z účtu žalovaného právní předchůdce zjistil, že měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání je přibližně 18 000 Kč (prokázáno z žádosti o úvěr, výpisem z registru SOLUS, výpisem z účtu žalovaného) Žalovaný sjednal s právním předchůdcem dne 8. 11. 2017 smlouvu o úvěru č. 2017_CZ_00012105, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalovaného). Dále se žalovaný v uvedené smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4,4 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou ve výši 5 292 Kč za úhradu pojištění schopnosti splácet úvěr, a to v 84 měsíčních splátkách po 510 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru č. 2017_CZ_00012105). Úvěr se stal splatným dne 8. 3. 2023. Právní předchůdce zaslal žalovanému písemné upomínky (prokázáno upomínkou ze dne 8. 3. 2023, 23. 6. 2022). Pohledávka za žalovaným byla z právního předchůdce postoupena na společnost , právnická osoba, . a poté z této společnosti na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2023 včetně příloh, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 9. 2023). Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 4. 10. 2023 včetně kopie dodejky).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytl, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na společnost , právnická osoba, . a poté z této společnosti na žalobkyni; postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. Žalovaný nedodržoval podmínky předmětné smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek a žalobkyně tak pohledávku zesplatnila. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni požadovanou dlužnou částku ve výši 15 749,77 Kč, jakož i požadované smluvní úroky specifikované ve výroku I.; tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).11. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne 17. 4. 2024 a 7. 5. 2024, neboť žalobkyně těmito podáními toliko odstraňovala deficit žalobních tvrzení.13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.