4 C 98/2024-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dne 2.11.2020 a 30.9.2020, jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti , právnická osoba, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaná se zavázala za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaná porušila své povinnosti, když přestala za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Žalovaná neuhradila ke dni podání žaloby žalobkyni žalovanou částku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ( dále jen o.s.ř. ).4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99/2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10/2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení a byl v řízení prokázán následující skutkový stav. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva pro telefonní číslo , tel. číslo, a smlouva pro číslo , číslo, (prokázáno smlouvou č. , hodnota, ze dne 2.11.2020 a smlouvou ze dne 30.9.2020). Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. V účastnické smlouvě byla sjednána i kupní smlouva na koncové zařízení v kupní ceně 5 000 Kč s podmíněnou slevou 5 000 Kč a zbylá část kupní ceny ve výši 2 990 kč měla být hrazena ve splátkách. V účastnické smlouvě byla dále sjednána kupní smlouva na koncové zařízení Samsung, kdy část ceny 7 000 Kč byla zaplacena, 7 000 Kč byla podmíněna sleva a část ceny ve výši 3 450 Kč měla být hrazena ve splátkách. Podmíněná sleva znamenala závazek žalovaného dodržet sjednanou dobu trvání smlouvy. Ta byla následně doúčtována poměrně k délce trvání závazku. Součástí účastnické smlouvy bylo i ujednání o pronájmu koncového zařízení a povinnosti je vrátit žalobkyni po ukončení smluvního závazku s tím, že porušení tohoto závazku opravňuje žalobkyni nárokovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost, když neuhradila platby z vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 20.7.2022, dále neuhradila ve vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 20.8.2022, dále neuhradila z vyúčtování č., hodnota, , splatné dne 20.9.2022. Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu řádně vyzvala předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne 21.6. 2023). Dále žalovaná neuhradila vyúčtování č. , hodnota, spočívající ve smluvní pokutě ve výši 2 000 Kč a vyúčtování č. , hodnota, a 9322062570, která se skládala ze splátky zařízení a doúčtované slevy zařízení.6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Plnění, které měla žalobkyně poskytnout na základě služeb třetích stan, soud vyhodnotil jako tzv. inominátní smlouvu dle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ( dále jen o. z. ). Na kupní smlouvu soud užil ustanovení o kupní smlouvě dle § 2079 a násl. o. z. jako kupní smlouvu dle § 2079 a násl. o. z. vyhodnotil soud i smlouvu týkající se koupě zařízení HuaweiP9. Povinností žalované bylo uhradit platbu za poskytnuté služby a zároveň uhradit kupní cenu zařízení v plné výši.7. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně prokázala svůj nárok vyplývající z uzavřené smlouvy a poskytnutí služeb žalované, která za tyto služby řádně neuhradila fakturované částky. Zároveň žalovaná neuhradila doplatky kupní ceny za koncová zařízení a nevrátila koncové zařízení, které měla od žalobkyně pronajaté, čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 o. z. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila ve splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 473,74 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.