11 C 103/2025-252 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 37 176,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 6. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru s úvěrovým limitem ve výši 35 000 Kč, na jejímž základě bylo žalované povoleno přečerpat svůj běžný účet až do výše úvěrového limitu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně a smluvenými poplatky. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, přistoupila žalobkyně k prohlášení dlužné částky za splatnou, o čemž žalovanou informovala. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala, kdy podáním ze dne 14. 8. 2025 upřesnila žalobní petit, po žalované úhrady jistiny ve výši 35 000 Kč, poplatků ve výši 2 176,52 Kč, smluvního kapitalizovaného úroku ve výši 5 755,46 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 156,75 Kč, smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 37 176,52 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 37 176,52 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila na svůj dluh ničeho.2. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná celkově načerpala částku 357 251,25 Kč a uhradila částku 322 235,25 Kč.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Z žádosti o založení osobního účtu má soud za prokázané, že žalovaná měla u žalobkyně vedený osobní účet č. 270887924, a to od roku 2015.6. Z dokumentu s názvem smlouva o kontokorentu vč. obchodních podmínek a sazebníku, z dokumentu s názvem předsmluvní informace a ze záznamů o podpisu klienta, má soud prokázané, že žalobkyně chtěla s žalovanou dne 14. 6. 2024 uzavřít smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, . Ve smlouvě se žalobkyně, jako úvěrující, zavázala poskytnout žalované k účtu č. , hodnota, neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu v částce 35 000 Kč, kterou se žalovaná, jako úvěrovaný, zavázala žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně, v anuitních splátkách tak, že úrok z úvěrované částky byl splatný ke každému poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, a současně 1x za šest měsíců bylo třeba uhradit úvěr vč. poplatků, úroků a dalšího příslušenství v plné výši. Žalovaná se dále zavázala, že zajistí kreditní obrat na svém účtu minimálně ve výši 50 % jejího kontokorentu.7. Z dokumentu s názvem žádost o úvěr, ze schvalovacího protokolu žalobkyně, z informací z , právnická osoba, a z informací z registrů žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně se pokusila zkoumat úvěruschopnost žalované a posoudit její schopnost splácet. Žalovaná ve své žádosti o úvěr uvedla, že má čistý měsíční příjem ve výši 35 700 Kč a pravidelné měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč, žádné závazky žalovaná neuvedla. Soud dále zjistil, že žalovaná byla dle svých tvrzení zaměstnaná. Žalovaná dále ke dni žádosti měla u žalobkyně od 27. 11. 2023 vedenou splátkovou kreditní kartu s úvěrovým limitem ve výši 40 000 Kč, přičemž žalobkyně neevidovala žádné nesplacené či dlužné splátky. Žalobkyně při svých výpočtech vycházela z výpisů z účtů žalované a statistických dat.8. Z výpisu z účtu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 357 251,25 Kč.9. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2025 vč. dokladu o odeslání, z oznámení o zesplatnění vč. dokladu o odeslání, z dokumentů s názvem oznámení o využití oprávnění, neplnění podmínky kontokorentu, výzva, 1. a 2. výzva, a poslední výzva, vše vč. dokladů o odeslání má soud za prokázané, že před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky.10. Ze sdělení žalobkyně a přehledu splácení má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni před podáním žaloby a uhradila částku 322 235,25 Kč.11. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.12. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.13. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.18. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.19. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.22. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.24. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.26. Po p