1 C 72/2026-30 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru. Žalovaná byla oprávněna revolvingový úvěr čerpat až do částky , částka, . Dne , datum, žalovaná čerpala úvěr částkou ve výši , částka, . Žalovaná měla úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % vyplacené tranše. Dále byl sjednán smluvní úrok ve výši 1,066 % denně. Žalovaná na úvěr celkem zaplatila částku ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z listiny datované ke dni , datum, nazvané smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru (včetně listin: informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, předpis denních splátek, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, autorizace ověření totožnosti, BankID výpis, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, upomínka ze dne , datum, ) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru. Žalovaná byla oprávněna revolvingový úvěr čerpat až do částky , částka, . Dne , datum, žalovaná čerpala úvěr částkou ve výši , částka, . Žalovaná měla úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % vyplacené tranše. Dále byl sjednán smluvní úrok ve výši 1,066 % denně. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a potvrzení ze dne , datum, (a též z výpovědi smlouvy) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby zaplatila dlužnou částku. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na úvěr uhradila , částka, .Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny nazvané jako výpis o posouzení úvěruschopnosti (včetně listin: obecné principy posuzování a filozofie společnosti, identifikované příjmy, kontomatik), že žalobkyně uvedla do kolonek výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , výše příjmu , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, . Jednalo se však jen o tvrzení, která nebyla žalobkyní prokazována.4. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:5. Žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalovaná byla oprávněna revolvingový úvěr čerpat až do částky , částka, . Dne , datum, žalovaná čerpala úvěr částkou ve výši , částka, . Žalovaná měla úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % vyplacené tranše. Dále byl sjednán smluvní úrok ve výši 1,066 % denně. Žalovaná byla vyzvána, aby zaplatila dlužnou částku. Žalovaná na úvěr uhradila , částka, .Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované:Žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalované zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení). Tedy následující: výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , výše příjmu , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, . Nebyl prokázán proces, tj. jak se získanými informacemi žalobkyně nakládala, zdali vůbec.6. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:7. Žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, podle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, podle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované.16. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované nikoli řádně a nikoli dostatečně, tedy bez odborné péče (jak bude dále vysvětleno), měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud věc posuzoval i s ohledem na smysl § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovateli úvěrů, aby zohledňoval práva a zájmy spotřebitele. Na uvedeném závěru nic nemění ani následné vyjádření žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyně v něm sice upřesnila, že k ověření majitele účtu a výše příjmu využila službu AISP, resp. společnost Kontomatik, současně však oproti původnímu žalobnímu tvrzení nově uvedla, že ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , nikoli původně tvrzených , částka, .17. Ani z tohoto vyjádření však nevyplývá, jaké konkrétní pravidelné příjmy, výdaje a závazky žalované žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti zohlednila a jakým způsobem dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna závazky ze smlouvy řádně plnit. Z výpisu z účtu je sice patrný příjem , částka, označený jako rodičovský příspěvek, avšak následující den byla částka , částka, převedena třetí osobě. Tato okolnost naopak vzbuzuje pochybnost, zda šlo o příjem skutečně disponibilní pro žalovanou.18. Samotné využití služby Kontomatik ani provedení lustrací v registrech neprokazuje, že žalobkyně provedla materiální posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně nadále neobjasnila, jak vyhodnotila celkovou finanční situaci (zátěž) žalované, její běžné výdaje a disponibilní příjem. Soud proto setrvává na závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně řádného poso