1 C 94/2026-69 – Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce. Žalovaný čerpal zápůjčku částkou , částka, . Žalovaný měl zápůjčku splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ). Byl sjednán úrok ve výši 39 % a měsíční administrativní poplatek ve výši , částka, . Žalovaný na zápůjčku ničeho neuhradil. Žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného pracovala s měsíčními výdaji žalovaného ve výši , částka, , z toho částka , částka, odpovídá nákladům na bydlení, částka , částka, splátkám úvěru a částka , částka, životnímu minimu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z listiny datované ke dni , datum, nazvané smlouva č. , hodnota, (včetně listin: splátkový kalendář, sazebník úroků a poplatků, standardní informace o spotřebitelském úvěru, elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv, vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ke dni , datum, , fotokopie občanského průkazu žalovaného) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce. Žalovaný čerpal zápůjčku částkou , částka, . Žalovaný měl zápůjčku splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ). Byl sjednán úrok ve výši 39 % a měsíční administrativní poplatek ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanému dne , datum, bezhotovostně poskytla částku , částka, . Z výzvy k úhradě dlužných částek a informace o zesplatnění ze dne , datum, včetně podacího lístku a sledování zásilek soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužných částek a informaci o zesplatnění zápůjčky. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby zaplatil dlužnou částku. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr neuhradil ničeho.Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny nazvané jako čestné prohlášení o příjmech a výdajích (včetně listin: údaje z internetového bankovnictví klienta), že žalobkyně uvedla do kolonek čistý měsíční příjem, ze zaměstnání , částka, , způsob vyplácení příjmů: hotovost, pravidelné splátky půjček , částka, , minimální měsíční výdaje (potraviny, internet apod.) , částka, , náklady na bydlení , částka, , druh bydlení: nájem. Ze mzdových lístků žalovaného za měsíce květen 2025, únor 2025, březen 2025, duben 2025 soud zjistil, že žalovaný měl průměrný měsíční čistý příjem ve výši , částka, . Z fotokopie dodatku pracovní smlouvy mezi společností , právnická osoba, a žalovaným ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne , datum, dodatek k pracovní smlouvě ze dne , datum, se společností , právnická osoba, , jehož předmětem bylo sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou. Co se týče výdajů žalovaného, jednalo se jen o tvrzení, která nebyla žalobkyní prokazována.4. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce. Žalovaný čerpal zápůjčku částkou , částka, . Žalovaný měl zápůjčku splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ). Byl sjednán úrok ve výši 39 % a měsíční administrativní poplatek ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanému dne , datum, bezhotovostně poskytla částku , částka, . Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužných částek a informaci o zesplatnění zápůjčky. Žalovaný byl vyzván, aby zaplatil dlužnou částku. Žalovaný na zápůjčku neuhradil ničeho.Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného:Žalovaný uvedl do kolonek čestného prohlášení o příjmech a výdajích: čistý měsíční příjem, ze zaměstnání , částka, , způsob vyplácení příjmů: hotovost, pravidelné splátky půjček , částka, (žalobkyně však dle jejího vyjádření pracovala se splátkami žalovaného z jiných úvěrů ve výši přesahující , částka, měsíčně; žalobkyně výpisy ze scoringových či jiných podkladů nedoložila), minimální měsíční výdaje (potraviny, internet apod.) , částka, , náklady na bydlení , částka, (žalobkyně však dle jejího vyjádření pracovala s výdajem na bydlení ve výši , částka, , neboť tvrzených , částka, rozdělila mezi žalovaného a osobu, se kterou měl dle tvrzení žalobkyně žalovaný žít, a tato osoba tyto náklady dle tvrzení žalobkyně měla nést), druh bydlení: nájem. Žalovaný měl průměrný měsíční čistý příjem ve výši , částka, . Žalovaný uzavřel dne , datum, dodatek k pracovní smlouvě ze dne , datum, se společností , právnická osoba, , jehož předmětem bylo sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou. Ze mzdových lístků soud zjistil, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání, který byl okolo , částka, , avšak , částka, /, částka, z toho činil příjem z dohody o provedení práce (tato dohoda nebyla předložena, ani nebylo doloženo, zda již tato forma příjmu je či není před poskytnutím úvěru vyčerpána (co do dalších měsíců). Žalovanému by tak zbylo cca , částka, čistého. Z výpisu z účtu vedeného na žalovaného soud zjistil, že na příjmové stránce šlo o jednorázový příjem žalovaného ve výši , částka, z (jiného) úvěru (, právnická osoba, ), který byl postupně utrácen během měsíce května 2025. Součástí jednoměsíčního výpisu byly i další platby (výdaje) ve výši jednotek tisíců Kč, avšak z jednoměsíčního výpisu ani nebylo lze rozpoznat, zda jde o pravidelné platby čili nic. Ověření výdajů na bydlení ve výši , částka, měsíčně předloženo nebylo.6. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:7. Žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, podle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, podle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění