8 C 59/2026-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen „žalobce“) se domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen „žalovaný“) neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru.Žalovaný se k věci nevyjádřil.Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.Z příloh žaloby (zejm. ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ), jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobci dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, (jistina , částka, , úrok , částka, , smluvní pokuta , částka, ).Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Žalovaný se smluvně zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce , částka, nedostál. Žalobci tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku. V souladu se smluvním ujednáním je úvěr úročen. Soud zohlednil, že žalobce uplatnil úrok pouze za období jednoho měsíce v kapitalizované výši , částka, , což se jeví ještě jako přiměřené. Pokud by však žalobce požadoval úrok i za další měsíce, v kterých je (by byl) žalovaný v prodlení, pak by takový požadavek narážel na limity přiměřenosti uvedené například v ustanovení § 1815 nebo § 577 o. z.Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.Prodlením žalovaného vzniklo žalobci v souladu se smluvním ujednáním právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, .Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, . Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek , částka, , odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši , částka, (3 x , částka, ) a paušální částka náhrady hotových výdajů , částka, (3 úkony po , částka, ). Současně soud vrátil přeplatek na soudním poplatku, když poplatková povinnost z tarifní hodnoty , částka, činí , částka, , zatímco žalobce na soudním poplatku uhradil , částka, .