17 C 295/2020-19 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 17. 7. 2020, domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 1 755 Kč s úroky z prodlení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, tím mu vznikla ze zákona povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 1. 3. 2015. Tím mu současně vznikla povinnost v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb. platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaný neplatil řádně stanovené poplatky a dluží tyto platby za měsíce srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2017, leden, srpen, září a říjen 2018 a červen, červenec, srpen a září 2019 vždy po 135 Kč měsíčně, jeho dluh činí celkem 1 755 Kč. Žalobkyně vyzvala písemně žalovaného k úhradě dluhu v souladu příslušnými ustanoveními uvedených zákonů, žalovaný přesto dluh doposud nesplnil. V souladu s předpisy občanského práva žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení úroků z prodlení, jejich výši kapitalizovala ke dni vyhotovení žaloby 17. 7. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny poštou do vlastních rukou oproti podpisu dne 19. 11. 2020. V daném řízení bylo prokázáno na základě potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpisu z evidence České pošty ze dne 8. 7. 2020, potvrzení České pošty, s.p. adresovaného žalobkyni bez uvedení data, sdělení České pošty, s.p., oddělení DINO ze dne 7. 12. 2019 a ze dne 20. 1. 2020 vždy spolu s identifikací závazku, s přehledem nezaplacených poplatků a s připojeným dokladem o doručení a na základě specifikace výpočtu úroku, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků na adrese v [obec], [ulice a číslo] s účinností od měsíce března 2015, televizní přijímač nebyl doposud odhlášen. Žalovaný dluží žalobkyni povinné úhrady za měsíce srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2017, leden, srpen, září a říjen 2018 a červen, červenec, srpen a září 2019 vždy ve výši po 135 Kč měsíčně. Celkem tak činí dluh žalovaného 1 755 Kč (tj. 13x 135 Kč). Česká pošta, s.p., oddělení DINO přípisy ze dne 7. 12. 2019 a ze dne 20. 1. 2020 opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě tehdy aktuálního dluhu a úroku z prodlení ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této výzvy, současně byl žalovaný poučen o tom, že v případě marného uplynutí stanovené lhůty využije Česká televize svého práva domáhat se zaplacení dluhu v soudním řízení. Podle připojeného dokladu o doručení byla první ze zásilek odeslána dne 11. 12. 2019 na adresu trvalého bydliště žalovaného v [obec], [ulice a číslo], zásilka byla obratem vrácena zpět odesílateli s poznámkou pošty, že se žalovaný z této adresy odstěhoval. Podle připojeného dokladu o doručení byla druhá z uvedených zásilek odeslána dne 22. 1. 2020 na adresu v [obec], [ulice a číslo], zásilka byla obratem vrácena zpět odesílateli s poznámkou pošty, že dům na uvedené adrese neexistuje, byl zbourán. Po provedeném dokazování a vyhodnocení důkazních zjištění soud dospěl k závěru, že žalobní požadavek žalobkyně je zcela důvodný. Soud při rozhodování musel nejprve akceptovat skutečnost, že se žalovaný v březnu 2015 přihlásil jako poplatník televizních poplatků prostřednictvím České pošty, s. p., tímto okamžikem mu vznikla povinnost platit televizní poplatky v zákonem určené výši, a to podle ustanovení § 2 a § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Z výsledků provedeného dokazování, jak jsou popsány výše, vyplývá, že žalovaný neuhradil televizní poplatek za měsíce srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2017, leden, srpen, září a říjen 2018 a červen, červenec, srpen a září 2019. Výše poplatku činila vždy 135 Kč měsíčně. Celkový dluh žalovaného tak činí 1 755 Kč (tj. 13 x 135 Kč). Zmíněný zákon v ustanovení § 7 odst. 2 řeší také splatnost poplatku, a to nejpozději do 15. dne každého běžného kalendářního měsíce, je proto nesporné, že dluh za uváděné měsíce se již stal v plném rozsahu splatným. Vypočtenou dlužnou částku soud uložil žalovanému zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud uložil žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., a to vždy ode dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty splatnosti každého měsíčního poplatku až do dne vyhotovení žaloby 17. 7. 2020. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti, odpovídá procentní výši repo sazby, navýšené o osm procentních bodů, stanovené pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení byl z těchto postupně splatných dílčích částek vypočten za období od data následujícího po splatnosti každé ze splátek do 17. 7. 2020 a činí celkem 296,09 Kč. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti zaplatit procesně zcela úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč, která zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem ve výši celkem 400 Kč, tj. ve výši po 200 Kč za každý z nich (1. příprava spojená s převzetím zastoupení a 2. sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 200 Kč, tj. 2x 100 Kč za uvedené dva úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 4/ náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu uváděné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 600 Kč, a činí 126 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud výjimečně nepřiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny, žalovaný měl dostatek času věc řešit mimosoudně, o své platební povinnosti nepochybně věděl, neboť v jiném období poplatky řádně hradil a jeho platební povinnost je dána přímo zákonem, navíc ho žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu písemnou upomínkou ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v plném rozsahu, soud jí proto přiznal náhradu nákladů v plné výši. Žaloba splňuje podmínky tzv. formulářové žaloby podle ustanovení § 14b advokátního tarifu, proto soud přiznal zástupci žalobkyně odměnu náhradu výdajů ve snížené výši podle uvedeného ustanovení, navíc žalobkyně sama náhradu nákladů v takto snížené výši požadovala.