26 C 225/2020-62 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 5. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 41 193,90 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 914,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 120,86 Kč a dále s 16,6 % úrokem z částky 38 388,72 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení z částky 38 388,72 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 5. 2015 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč, přičemž před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to s odbornou péči. Žalovaná úvěr čerpala jednorázově dne 12. 5. 2015 a jistinu včetně sjednaného úroku ve výši 16,6 % ročně se zavázala splatit formou měsíčních splátek po 1 333 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje červnem 2015. Dále se zavázala hradit poplatek za půjčení ve výši 60 Kč měsíčně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne 20. 1. 2019 a následujících. Z tohoto důvodu žalobkyně dopisem ze dne 20. 11. 2019 zesplatnila úvěrovou pohledávku a vyzvala žalovanou k jejímu okamžitému splacení, a to ve lhůtě od 3. 12. 2019. Dlužná částka 41 193,90 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 38 388,72 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 805,18 Kč, kde se jedná o součet poplatků za pojištění ve výši 1 080 Kč a poplatku za upomínky ve výši 1 750 Kč, tj. celkem 2 830 Kč, ponížený o částečnou úhradu ve výši 24,82 Kč Celkem byly žalované odeslané 4 upomínky v období od 30. 1. 2019 do 27. 3. 2019, ze kterých byl účtován poplatek po 500 Kč vyjma první z upomínek, u které byl určen poplatek ve výši 250 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101, odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru [číslo] historického výpisu z úvěrového účtu, oznámení [právnická osoba] o úrokových sazbách, sazebníku [právnická osoba], interního účetního dokladu ze dne 12. 5. 2015, úvěrových podmínek pro fyzické osoby nebo podnikatele, výzvy k okamžitému splacení celoúvěrové pohledávky ze dne 20. 11. 2019 včetně dodejky s datem doručení dne 22. 11. 2019, předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2020 včetně podacího archu z téhož dne, žádosti o spotřebitelský úvěr, oznámení o neprovedení splátky ze dne 30. 1. 2019, upomínek ze dne 14. 2. 2019, ze dne 25. 2. 2019 a ze dne 26. 3. 2019, návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, prohlášení o zdravotním stavu ze dne 12. 5. 2015, výstupů z lustrace v rejstřících [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno], dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 8. 12. 2015 a ze dne 22. 3. 2016. Jiné důkazy nebyly v řízení ani po poučení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyni jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 60 000 Kč s úrokem ve výši 16,6 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr formou 72 měsíčních splátek po 1 333 Kč ve lhůtě do 20. 4. 2021. Dále se zavázala platit měsíční poplatek za pojištění ve výši 60 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví a listina předložená soudu neobsahuje podpis žalované, avšak vzhledem k tomu, že žalovaná následně uzavřela s žalobkyní dva dodatky k této úvěrové smlouvě, které řádně podepsala, má soud zato, že smlouva o úvěru mezi účastníky byla sjednána a to v tom znění, jak obsahuje listina předložená žalobkyní za situace, kdy její obsah žalovaná v průběhu řízení nijak nezpochybnila. Z historického výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán dne 12. 5. 2015 ve výši 60 000 Kč, což vyplývá i z interního účetního dokladu ze dne 12. 5. 2015. Dopisem ze dne 20. 11. 2019, který byl dle dodejky doručen žalované dne 22. 11. 2019, vyzvala žalobkyně žalovanou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze shora uvedeného úvěru, a to ve lhůtě do 3. 12. 2019 v částce 47 075,05 Kč. Ke shora uvedené úvěrové smlouvě byly uzavřeny dva dodatky, dne 8. 12. 2015 a dne 22. 3. 2016. Prvním dodatkem došlo k odkladu splátek úvěru v době do 20. 10. 2015 do 20. 12. 2015, a to vzhledem k nepříznivé finanční situaci žalované, která současně uznala vůči žalobkyni dluh ze smlouvy o úvěru ve výši 61 336,77 Kč, z čehož jistina činila 57 945,87 Kč, úroky 1 513,25 Kč, poplatky 1 870Kč a úroky z prodlení 7,65 Kč. Dalším dodatkem došlo k odkladu splátek v době 20. 12. 2015 do 20. 2. 2016 vzhledem k nepříznivé finanční situaci žalované, která současně uznala vůči žalobkyni dluh z této úvěrové smlouvy ve výši 63 897,80 Kč, z čehož jistina činila 57 945,87 Kč, úroky 1 960,56 Kč, poplatky 1 990 Kč a úroky z prodlení 1,37 Kč. Výše měsíční splátky byla tímto dodatkem zvýšena následně na 1 491 Kč O úhradu dlužných splátek byla žalovaná žalobkyní upomínána v oznámení o neprovedení splátky ze dne 30. 1. 2019 a dále v upomínkách ze dne 14. 2. 2019, ze dne 25. 2.2019 a ze dne 26. 3. 2019, doručení nebo alespoň odeslání těchto listin žalované však nebylo v řízení prokázáno. O úhradu dlužné částky byla žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní upomínce ze dne 3. 2. 2020, která byla téhož dne odeslána dle podacího archu žalované. Z dalších čtených listin byl zjišťován způsob, rozsah a výsledky zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně provedla lustraci v registrech [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno], a to bez negativních záznamů ohledně žalované. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že obsahuje toliko ničím nedoložené údaje o výši příjmu ze zaměstnání žalované 24 000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení 13 700 Kč a ostatní měsíční výdaje 3 280 Kč s tím, že žalovaná je svobodná, nemá žádné děti, má základní vzdělání. Z prohlášení o zdravotním stavu bylo zjištěno, že žalovaná měla prohlásit vůči žalobkyni dne 12. 5. 2015, že jí nebyla přiznána invalidita, ani neprobíhá řízení o její přiznání, není v pracovní neschopnosti ani není v léčení. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou a taktéž čerpání úvěru ve sjednané výši. Nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zjišťovala schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Povinností žalobkyně bylo údaje tvrzené žalované v žádosti o úvěr si řádně ověřit, zejména pokud se jedná o výši příjmu a pravidelných výdajů. Samotné potvrzení žalované, že údaje jí uváděné jsou pravdivé, nemůže účinně nahradit povinnost věřitele aktivně si ověřovat informace poskytnuté žalovanou. Žalobkyně nedisponuje žádnými listinami, ze kterých by vyplývala výše pravidelného příjmu žalované v deklarované výši 24 000 Kč měsíčně, ani jejich pravidelných měsíčních výdajů. Žalobkyně disponuje toliko výsledky lustrací v registrech dlužníků. Ostatně již po 5 měsících po uzavření smlouvy byli účastníci nuceni uzavřít dodatek k úvěrové smlouvě a na dobu několika měsíců odložit žalované povinnost hradit měsíční splátky, a to z důvodu nepříznivé finanční situace žalované. Dle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečným informací získaným i od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutí do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péči zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle soudu se jednalo o neplatnost absolutní, ke které je soud nucen přihlédnout i bez námitky žalované. V době, kdy toto ustanovení nabylo platnosti, byl účinný zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.), dle kterého relativní neplatnost právního úkonu byla dána pouze v případech stanovených v § 40 a tohoto zákona. Jelikož v ust. § 40a obč. zák. není tento důvod neplatnosti uveden, a ani v ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 není výslovně uvedeno o jaký druh neplatnosti právního úkonu se jedná, nelze než dospět k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní. Zkoumání finanční situace žalované bylo dle soudu ze strany žalobkyně zcela nedostatečné. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná. 6. Nicméně soud nemohl pominout uznávací prohlášení žalované, které učinila ve dvou dodatcích k úvěrové smlouvě, a ve kt