26 C 315/2020-20 — Okresní soud v Karviné

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 4 452 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení z této částky od 23. 6. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že dne 12. 3. 2020 uzavřela s žalovanou dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše 4 452 Kč a zavázala se jej uhradit v 4 pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, což však neučinila a neuhradila ničeho. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: splátkové dohody ze dne 12. 3. 2020, výzvy před podáním žaloby ze dne 16. 7. 2020 a poštovního podacího archu ze dne 17. 7. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze splátkové dohody bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem dne 12. 3. 2020. Žalobkyně prohlásila, že nabyla od [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 peněžitou pohledávku vůči žalované ze smlouvy [číslo] to ve výši ke dni uzavření splátkové dohody 4 452 Kč. Žalovaná tento svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše uznala. Účastníci se dohodli o splácení dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč vždy k určenému dni v měsíci počínaje březnem 2020 a konče červnem 2020 (poslední splátka 1 452 Kč). O úhradu dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána v předžalobní výzvě ze dne 16. 7. 2020. Tato listina byla dle podacího archu odeslána na adresu žalované dne 17. 7. 2020. Žaloba se jeví soudu v plném rozsahu důvodnou. Žalovaná v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) uznala vůči žalobkyni svůj dluh co do důvodu i výše a platí vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání v uznané výši existoval. Žalovaná netvrdila ani neprokázala opak, netvrdila taktéž, že by dlužnou částku řádně žalobkyni splácela v souladu s dohodou. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 4 452 Kč, kterou vůči žalobkyni uznala v dohodě o splátkách ze dne 12. 3. 2020, a to včetně zákonného 10% úroku z prodlení z této částky za požadované období v souladu s ust. § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 1 489 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně je evidováno u zdejšího soudu pod Spr [číslo]. Odměna a režijní paušály byly přiznány za celkem tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) dle § 14b advokátního tarifu, přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o.s.ř.