26 C 321/2020-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 4 560 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 12. 6. 2014 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 15. 8. 2014 do zaplacení a z částky 1 520 Kč od 15. 8. 2014 do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného jízdného včetně přirážky k jízdnému, kdy žalovaný ve třech případech cestoval bez platné jízdenky na linkách městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to dne 27. 5. 2014 na lince [číslo] dne 30. 7. 2014 na lince [číslo] dne 30. 7. 2014 na lince [číslo] kdy mu vznikla povinnost uhradit jízdné 3 x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 3 x 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvoláni účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: dohod s cestujícím č. I396320 ze dne 30. 7. 2014, č. I403620 ze dne 30. 7. 2014 a č. I365203 ze dne 27. 5. 2014, ceníku jízdného žalobkyně platného od 1. 1. 2014, smluvních přepravních podmínek žalobkyně platných od 1. 1. 2014 a od 1. 6. 2014, předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 4. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 28. 4. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z ceníku jízdného a ze smluvních přepravních podmínek bylo zjištěno, že výše přirážky k jízdnému činila v roce 2014 1 500 Kč a cena obyčejné 30-ti minutové jízdenky činila 20 Kč. Z dohod s cestujícím bylo zjištěno, že žalovaný byl ve třech případech kontrolován revizorem žalobkyně při použití dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a v těchto případech se neprokázal platnou jízdenkou. Žalovaný byl vyzván vždy k úhradě jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dohody podepsal. Totožnost žalovaného byla u kontrol zjištěna z jeho [číslo obč. průkazu]. Žalovaný dne 27. 5. 2014 cestoval na lince [číslo] v 15.18 hodin byl kontrolován revizorem [číslo] dne 30. 7. 2014 cestoval na lince [číslo] v 14.32 hodin byl kontrolován revizorem [číslo] dne 30. 7. 2014 cestoval na lince [číslo] v 15.40 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou v plném rozsahu. V řízení byla prokázána existence závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným z titulu tří konkludentně uzavřených smluv o přepravě osob podle § 2550 a následujících občanského zákoníku. Žalovanému tímto vzniklo právo, aby jej žalobkyně přepravila do místa určení řádně a včas a současně i povinnost zaplatit stanovené jízdné. Výše jízdného byla zjištěna z ceníků jízdného. Jelikož se žalovaný při kontrole nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni právo požadovat po něm i částku 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému dle příslušných ustanovení zákona o dráhách, resp. zákona o silniční přepravě. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradil, proto byl zavázán k úhradě požadované dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 16. dne následujícího po zjištění jízdy bez platné jízdenky až do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 600 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a hotové výdaje v paušalizované výši 200 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za dva úkony po 100 Kč, tj. za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby). Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy k plnění a splnil tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o.s.ř.