17 C 112/2021-40 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 2. 11. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky 3 532,81 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 3 532,81 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 2. 3. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že danou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2018 od původní věřitelské společnosti [právnická osoba], kdy tato společnost uzavřela dne 1. 2. 2019 se žalovanou distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 1 700 Kč a zavázala se vrátit tuto částku nejpozději do 1. 3. 2019. Původní věřitelka poskytovala půjčky a spotřebitelské úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, potvrdila, že se seznámila s podmínkami smlouvy o půjčce a souhlasí s nimi, a poté zaslala žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované splácet úvěr jí byla zaslána prostřednictvím internetových stránek smlouva o úvěru a poté jí byly poskytnuty uvedené prostředky formou možnosti výběru hotovosti u [právnická osoba], a.s. Žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 1 700 Kč dne 1. 2. 2019. Žalovaná byla o úhradu dluhu opakovaně upomínána, naposledy předžalobní upomínkou advokáta ze dne 27. 6. 2020. Na úhradu dluhu nezaplatila žádnou částku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště [obec a číslo], [obec] [obec], kam jí soud doručil podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následného vhození zásilky do poštovní domovní schránky. Fikce doručení nastala dne 6. 9. 2021. 3. K jednání, které bylo u zdejšího soudu nařízeno na den 23. 9. 2021, se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili. Zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast dopisem ze dne 16. 9. 2021. Žalovaná se z neúčasti u jednání neomluvila, přestože byla řádně a včas předvolána, předvolání k jednání jí bylo doručeno současně se žalobou a výzvou k vyjádření dne 6. 9. 2021, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 o. s. ř. Soud jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupců, když v dané věci bylo možno jednat a posléze rozhodnout na základě dosavadního obsahu spisu. 4. Zástupce žalobkyně sice požádal v dopise ze dne 16. 9. 2021 o odročení jednání v případě, kdy žalovaná bude tvrdit nové skutečnosti, anebo by z jiného důvodu soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, soud ale takto formulovanou žádost o odročení jednání za specifických podmínek neakceptoval. Žalobkyně je v daném případě po celou dobu soudního řízení zastoupena advokátem, který ji zastupuje i v mnoha jiných obdobných věcech nejen u zdejšího soudu, toto je skutečnost zdejšímu soudu známa z jeho úřední činnosti. Advokát zastupující žalobkyni by měl být schopen připravit znění žaloby tak, aby uplatněný nárok ze žalobních tvrzení logicky vyplýval a aby byl také podpořen dostatečnými důkazy. Práva znalý advokát si musel být vědom, že jeho žaloba není dostatečně prokazována doloženými listinami. Zástupce žalobkyně byl přesto soudem vyzván společně s předvoláním k jednání, aby nejpozději u jednání dne 23. 9. 2021 předložil soudu doklady, které prokazují skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavření smlouvy, a zejména doklady, které prokazují, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného dluh splácet. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval, důvody tohoto svého postupu nesdělil. Za této situace soud nepovažoval za procesně přípustné, aby bylo jednání znovu odročeno za účelem předložení důkazů, k jejich předložení byla již jednou žalobkyně prostřednictvím svého advokáta marně vyzvána. 5. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 2. 2019 č. C0001925516553598, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou [celé jméno žalované], jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 1 700 Kč. Úroky z úvěru nebyly dohodnuty, poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 832,81 Kč; úvěr měl být poskytnut partnerem věřitelské [právnická osoba], a.s. Žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené prostředky v celkové výši 3 584,97 Kč nejpozději do 1. 3. 2019 Dohoda není podepsána klientkou (údajný SMS kód, který není ani ve smlouvě uveden, není možno považovat za podpis smlouvy), neobsahuje žádné prohlášení o tom, že by jí prostředky byly skutečně předány. Nebylo žádným způsobem prokázáno, jakým způsobem byla ověřována totožnost žalované při uzavření smlouvy; ze strany žalované zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba uhrazená na účet věřitelky ani zaslání fotokopie osobních dokladů či výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal s věřitelskou společností, zda to byla skutečně žalovaná a zda s původní věřitelkou někdo vůbec o takové smlouvě jednal. 6. Dále žalobkyně předložila soudu doklad, který sice vypadá jako vystřižená jediná položka z nějakého výpisu, kde je u data 1. 2. 2019 poznamenána částka 1 700 Kč a označená [právnická osoba]. Uvedený doklad je ale na tolik kusý a nejednoznačný, že ho není možno považovat za dostatečný doklad potvrzující odeslání finanční částky na jiný účet. Není ani zřejmé, zda jde o část výpisu z účtu nebo o část nějaké interní evidence. Z uvedeného dokladu nevyplývá, kdo a komu zaslal tuto částku, resp. kdo je majitelem účtu, ze kterého byla částka odepsána. K předložení věrohodného dokladu o tom, že žalovaná skutečně čerpala úvěr v tvrzené výši, byla přitom žalobkyně vyzvána již v rámci předvolání k jednání na den 23. 9. 2021, na výzvu soudu ale žádným způsobem nereagovala. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná. 8. Žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. V řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Předložená listina neobsahuje žádný podpis žalované, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalované při sjednávání této smlouvy řádně zkoumala a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalované. Věc nebylo možno posoudit ani z titulu vydání bezdůvodného obohacení, jelikož nebylo prokázáno, že by sjednaná finanční částka 1 700 Kč podle předmětné smlouvy skutečně doputovala do sféry dispozice žalované. Nárok na úhradu úroku z prodlení soud zamítl zcela, když příslušenství dluhu musí mít stejný„ právní osud“ jako hlavní dluh. Při zamítnuti požadavku na úhradu samotné jistiny tak musel být zamítnut i požadavek co do úroku z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nebyla v řízení procesně úspěšná a náhrada nákladů jí nepřísluší. Žalované podle obsahu spisu v souvislosti s tímto soudním řízením žádné náklady nevznikly.