21 C 295/2021-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 950 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalovaný a původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], spolu uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] dne [datum], podle které žalovaný převzal v hotovosti částku 15 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách po 450 Kč do [datum]. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa]. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný na dlužnou částku zaplatil pouze 1 150 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že na tomto formuláři žalovaný prohlásil, že má příjem ve výši 21 000 Kč měsíčně a výdaje ve výši 14 420 Kč měsíčně. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Podle této smlouvy žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy částku ve výši 15 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč, tj. celkem 26 100 Kč, 58 týdenních splátkách po 450 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o půjčce [číslo] byla předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém oznamuje, že pohledávka ze smlouvy o půjčce č. [číslo] byla postoupena žalobkyni. 7. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému (zjištěno z podacího lístku). Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému, ve kterém mu oznamuje, že zpracovává jeho osobní údaje. 8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce [číslo] to do [datum]. 9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. 12. Tato smlouva podléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), a to s odkazem na § 2 tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy bylo tedy povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného podle výše citovaného 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Pouhé prohlášení žalovaného o svých příjmech a výdajích, které nebyly věřitelem nijak ověřeny, nepostačuje ke splnění zákonné povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. (K tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, které je dostupné na www.nsoud.cz). Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost spotřebitelské smlouvy, ke které přihlédl soud i bez návrhu (§ 588 o. z.). 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle smlouvy převzal žalovaný v hotovosti 15 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí vrátil 1 150 Kč, soud proto s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení zavázal žalovaného k vrácení rozdílu, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. 15. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k vydání plnění předžalobní upomínkou, je tedy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení až od [datum]. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán návrhem. 16. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.