22 C 211/2021-26 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] poskytla žalovanému záchytnou službu v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozovaná žalobkyní. Náklady za šetření a pobyt byly vyčísleny na částku 3 000 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný tuto částku uznal co do důvodu a výše, avšak dosud dlužnou částku nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uznal písemně dne [datum] co do důvodu a výše dluh 3 000 Kč za provedené vyšetření, ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], v termínu [datum], a zavázal se ho zaplatit žalobkyni do 30 dnů od podpisu. Na dlužnou částku za ošetření a pobyt žalovaného v Protialkoholní záchytné stanici vystavila žalobkyně fakturu [číslo] dne [datum] ve výši 3 000 Kč, splatnou do [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínkou ze dne [datum], která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vycházel z písemného uznání dluhu žalovaným podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), který vůči žalobkyni prohlásil dne [datum], že uznává svůj dluh ve výši 3 000 Kč z titulu náhrady nákladů za pobyt v protialkoholní záchytné stanici dne [datum]. Dluh žalovaného vůči žalobkyni vychází z § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, podle kterého prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Soud má tedy za to, že v době uznání dluhu trval dluh žalovaného vůči žalobkyni ve výši 3 000 Kč. Žalovaný v tomto řízení netvrdil, že by dlužnou částku žalobkyni po uznání dluhu uhradil, taktéž neměl žádných námitek vůči listině, ve které svůj dluh vůči žalobkyni uznal. Za této situace soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě částky 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 600 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 11 odst. 1 vyhlášky, (tj. převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.