23 C 354/2021-21 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 944 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši kapitalizovaným v částce 111,15 Kč s odůvodněním, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizních poplatků a řádně platit televizní poplatky. Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne 1. 4. 1988. Žalovaný neplatil řádně televizní poplatky v zákonem stanovené výši, když nezaplatil televizní poplatky za měsíce říjen až listopad 2019, únor až březen 2020 a červen až srpen 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Dluží tak žalobci částku 945 Kč, žalobce však požadoval pouze částku 944 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu, i přes výzvu k úhradě žalovaný dlužné televizní poplatky neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpis z evidence České pošty ze dne 21. 6. 2021, Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a z Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků, služba [jméno] ze dne 27. 11. 2020 včetně přehledu nezaplacených předpisů včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 21. 12. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný se v dubnu 1988 přihlásil jako poplatník televizních poplatků prostřednictvím České pošty, s. p. Žalovaný nezaplatil žalobci televizní poplatky v celkové výši 944 Kč, když neuhradil televizní poplatky za jednotlivé měsíce, a to v období říjen až listopad 2019, únor až březen 2020 a červen až srpen 2020. Výše televizního poplatku byla stanovena v částce 135 Kč měsíčně. Výzvou k zaplacení ze dne 27. 11. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných televizních poplatků v celkové výši 1 097,76 Kč a byl mu zaslán přehled nezaplacených předpisů (detail dluhu). Tato výzva byla žalovanému doručována na adresu jeho trvalého pobytu ul. [ulice a číslo], [obec] [část obce] a byla dne 21. 12. 2020 jako nedoručená zásilka vrácena zpět žalobci. I přes výzvu žalovaný nezaplatil ničeho. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovanému jako držiteli televizního přijímače, který se přihlásil jako poplatník televizních poplatků, vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Povinnost žalovaný nesplnil a dluží žalobci na televizních poplatcích za období říjen až listopad 2019, únor až březen 2020 a červen až srpen 2020 částku v celkové výši 945 Kč, žalobce však nárokuje pouze částku 944 Kč. Splatnost poplatku je stanovena nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, zavázal jej soud též k zaplacení úroků z prodlení, které byly přiznány dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kapitalizovaných za období ode dne následujícího po splatnosti každého měsíčního poplatku do 15. 7. 2021 v částce 111,15 Kč. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za dva úkony právní služby ve výši 400 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke dvěma úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 200 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 126 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.