23 C 387/2020-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 1 518 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 518 Kč za dobu od 10. 4. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaný během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobcem neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 40 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se přepravoval bez platného jízdního dokladu dne 28. 2. 2018, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 18 Kč. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 18 Kč a na přirážce k jízdnému částku 1 500 Kč pro každou jednotlivou jízdu. Žalovaný dlužnou částku i přes výzvu žalobce neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný cestoval linkou [právnická osoba] dne 28. 2. 2018 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 18 Kč. V uvedeném případě byl žalovaný v průběhu přepravy kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl na místě sepsán záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] dne 28. 2. 2018. Žalovaný v uvedeném případě záznam o provedené přepravní kontrole podepsal, avšak neuhradil na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou smluvních přepravních podmínek žalobce ve výši 1 500 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal nevěrohodnost předmětného záznamu o provedené přepravní kontrole. K plnění byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne 19. 5. 2020, dlužnou částku však neuhradil. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý konkludentně ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej žalobce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno [právnická osoba] ve výši 18 Kč. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo žalobci oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami, platnými při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci celkovou částku 1 518 Kč (18 + 1 500) tímto rozhodnutím. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z režijního paušálu ke dvěma úkonům dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a ve spojení s ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč.