26 C 22/2021-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 8. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 101 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení z částky 901 Kč od 28. 4. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 30. 12. 2015 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění osobního automobilu Škoda Fabia, [registrační značka]. Částka 901 Kč představuje neuhrazené pojistné za období od 30. 12. 2018 do 27. 4. 2019, kdy pojištění zaniklo a částka 200 Kč představuje poplatek za odeslání upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoliv byly řádně a včas předvolány, zástupkyně žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: pojistné smlouvy [číslo] ze dne 30. 12. 2015, záznamu z jednání, sazebníku poplatků platného od 1. 1. 2019, všeobecných pojistných podmínek VPP PMV-V [číslo], upomínek ze dne 6. 3. 2019 a ze dne 8. 6. 2019, informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 7. 5. 2019, přehledu k výročí pojištění ze dne 21. 10. 2018 a předžalobních upomínek ze dne 8. 4. 2020, ze dne 17. 7. 2020 a ze dne 5. 8. 2020 včetně podacích archů ze stejných dnů. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 30. 12. 2015 mezi žalobkyní (pod tehdejší [právnická osoba]) jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla Škoda Fabia [registrační značka] (pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou ode dne 30. 12. 2015, žalovaná se zavázala hradit roční pojistné ve výši 1 988 Kč v pololetních splátkách po 994 Kč. Dopisem ze dne 21. 10. 2018 oznámila pojišťovna žalované navýšení ročního pojistného na další pojistné období na částku 2 772 Kč. Doručení či odeslání této listiny žalované nebylo v řízení prokázáno. Žalovaná byla žalobkyní upomínána o úhradu dlužného pojistného po zániku pojištění předžalobní upomínkou ze dne 8. 6. 2019, kdy nebylo soudu doloženo odeslání či doručení této upomínky žalované. Ze sazebníku poplatků žalobkyně bylo zjištěno, že poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění činí 200 Kč. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. V řízení byl prokázán vznik závazkového vztahu mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem z písemně uzavřené pojistné smlouvy, na základě které se žalovaná zavázala hradit pojišťovně roční pojistné ve výši 1 988 Kč počínaje dnem 30. 12. 2018. Žalovaná v řízení netvrdila, že by pojištění z jakýchkoliv důvodů zaniklo dříve, nežli ke dni 27. 4. 2019, jak tvrdila žalobkyně. Žalovaná taktéž netvrdila, že by žalobkyni řádně a včas uhradil pojistné za období vymezené v žalobě, tj. od 30. 12. 2018 do 27. 4. 2019. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně upozornila žalovanou na zvýšení pojistného od 30. 12. 20198, a proto soud vycházel z původně sjednané výše pojistného. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 657 Kč, jako poměrnou část pololetního pojistného ve výši 994 Kč za období 119 dnů, a to včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v procentní sazbě dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do částky 244 Kč s příslušenstvím jako zbylé části pojistného byla žaloba z důvodů výše uvedených zamítnuta. Žaloba byla taktéž zamítnuta co do částky 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky po zániku pojištění. Žalobkyně sice předložila sazebník poplatků, ze kterého je patrná výše poplatku, jak rovněž upomínku adresovanou žalované po zániku pojištění, avšak žalobkyně nedoložila, že by tuto upomínku doručila nebo alespoň odeslala žalované. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 657 Kč, tj. 60 % předmětu řízení, a neúspěšná co do částky 444 Kč, tj. 40 % předmětu řízení a má tedy nárok na náhradu 20 % nákladů řízení (60-40). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dále z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o.s.ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částky 298 Kč, tj. 20 % z částky 1 489 Kč.