26 C 309/2021-52 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 22. 4. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 35 527,23 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 308,39 Kč za dobu od 6. 12. 2019 do 5. 1. 2020, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 569,33 Kč od 6. 12. 2019 do 15. 1. 2020, s 21,9 % úrokem z částky 34 527,23 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení z částky 34 527,23 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že předmětnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2020. Tato společnost uzavřela dne 20. 3 2017 se žalovanou Smlouvu o Rychlé půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který měla žalovaná splatit spolu se sjednaným 21,9 % úrokem v 60 měsíčních splátkách po 1 379 Kč. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, proto banka přistoupila dne 15. 12. 2019 k zesplatnění dluhu. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 34 527,23 Kč, poplatku ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 569,33 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 308,39 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: návrhu na uzavření Smlouvy o Rychlé půjčce [číslo] ze dne 13. 3. 2017, akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne 20. 3. 2017, fotokopie občanského průkazu žalované, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry, ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, souhrnného výpisu pohybů na účtu [číslo] listiny označené jako CBL ze dne 10. 9. 2021, oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 5. 12. [číslo], rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 30. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne 6. 2. 2020, oznámení o postoupeních pohledávky ze dne 11. 2. 2020 včetně podacího archu z téhož dne, přehledu podacích čísel ze dne 10. 9. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 2. 4. 2020 včetně seznamu upomínek. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkových stav: ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Tato smlouva byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 29. 8. 2018. Předmětem smlouvy o postoupení pohledávek byly pohledávky uvedené v seznamu o postoupení pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovanou uplatněnou v tomto řízení. Postupitel dne 6. 2. 2020 potvrdil, že žalobkyně uhradila cenu za postoupení těchto pohledávek. O postoupení pohledávky byla žalovaná uvědomena oznámením postupitele ze dne 11. 2. 2020, které bylo dle podacího archu téhož dne odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalované. O úhradu dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána v předžalobní upomínce ze dne 2. 4. 2020. Odeslání této předžalobní upomínky žalované však v řízení nebylo prokázáno. Žalobkyně předložila pouze seznam předžalobních upomínek z uvedeného dne, avšak bez potvrzení pošty o předání těchto listovních zásilek doručení. V řízení bylo prokázáno uzavření Smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] kdy žalovaná (tehdy příjmením [příjmení]) dala [právnická osoba] dne 13. 3. 2017 nabídku na uzavření smlouvy, jejímž předmětem mělo být poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 21,9 % ročně, který měl být zaplacen formou 60 měsíčních anuitních splátek po 1 379 Kč. Úvěr měl být poskytnut převodem na účet č. [bankovní účet]. V návrhu žalovaná ohledně svých poměrů prohlásila, že je svobodná, bydlí u rodičů, nemá žádné vyživované děti, je vyučená, pracuje jako manuální pracovník u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] od září 2016, dosahuje čistého měsíčního příjmu 14 500 Kč [právnická osoba] tuto nabídku žalované přijala dopisem označeným jako akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne 20. 3. 2017. Z listiny označené jako CBL bylo zjištěno, že [právnická osoba] žalobkyni na její žádost uvedla, že u žalované byla prováděná kontrola v registru neplatných dokladů ministerstva vnitra a dále byla žalovaná lustrovaná v rejstřících BRKI, SOLUS. Ze souhrnných výpisů pohybu na účtě [číslo] bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán dne 20. 3. 2017 v částce 50 000 Kč a následně v období od 18. 4. 2017 do 3. 6. 2019 byly na tomto účtu evidovány úhrady v celkové výši 39 251 Kč. Dopisem ze dne 5. 12. 2019 oznámila [právnická osoba] žalované, že došlo k okamžité splatnosti celého úvěru úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 39 404,95 Kč. Okamžitá splatnost úvěru byla prohlášena ke dni 3. 12. 2019. Doručení nebo alespoň odeslání tohoto dopisu žalované nebylo v řízení prokázáno. Žalobkyně předložila toliko sdělení [právnická osoba] dne 10. 9. 2021, ve kterém bylo sděleno podací číslo poštovní zásilky, která měla obsahovat tuto listinu adresovanou žalované, a to RR0917350495U. Nicméně nejedná se o podací arch ani o potvrzení pošty o převzetí zásilky k poštovní přepravy adresátovi. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o Rychlé půjčce jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnouti bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] dostala svým povinnostem stanoveným v odst. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřeného možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalované o svých osobních a majetkových poměrech, přičemž z tohoto prohlášení není patrná ani žalovanou deklarovaná výše jejích měsíčních výdajů. Chybí taktéž potvrzení zaměstnavatele o výši tvrzeného příjmu žalované. 7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 50 000 Kč. Z listiny předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaná provedla splátky úvěru v celkové výši 39 251 Kč a žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi přijatou částkou a uhrazenými splátkami, tj. v částce 10 749 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 10 749 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, ale až v návaznosti na doručení žaloby žalované soudem, ke kterému došlo dne 27. 9. 2021, kdy splatnost nastala následující pracovní den, tj. 29. 9. 2021, nejpozději od 30. 9. 2021 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 10 749 Kč. Úrok z prodlení byl tedy přiznán od tohoto data do zaplacení, a to v sazbě zákonných úroků z prodlení platné k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 8,5 % ročně v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V řízení nebylo prokázáno doručení ani odes