26 C 359/2020-19 — Okresní soud v Karviné

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 9. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 028 Kč spolu s 7,75% úrokem z prodlení z částky 1 014 Kč od 16. 4. 2011 do zaplacení a z částky 1 014 Kč od 18. 7. 2011 do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného jízdného včetně přirážky k jízdnému, kdy žalovaný ve dvou případech cestoval bez platné jízdenky na linkách městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to dne 31. 3. 2011 na lince [číslo] dne 2. 7. 2011 na lince [číslo] kdy mu vznikla povinnost uhradit jízdné 2 x 14 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání se předvoláni účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: dohod s cestujícím č. I051174 ze dne 31. 3. 2011 a č. I080788 ze dne 2. 7. 2011 a předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 13. 8. 2020 včetně podacího lístku z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z dohod s cestujícím bylo zjištěno, že žalovaný byl ve dvou případech kontrolován revizorem žalobkyně při použití dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a v těchto případech se neprokázal platnou jízdenkou. Žalovaný byl vyzván vždy k úhradě jízdného ve výši 14 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dohody podepsal. Totožnost žalovaného u obou kontrol byla zjištěna z jeho [číslo obč. průkazu]. Žalovaný dne 31. 3. 2011 cestoval na lince [číslo] v 10:48 hodin byl kontrolován revizorem [číslo] dne 2. 7. 2011 cestoval na lince [číslo] v 7:55 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Žaloba se jeví soudu důvodnou v plném rozsahu. V řízení byla prokázána existence závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným z titulu dvou konkludentně uzavřených smluv o přepravě osob podle § 760 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Žalovanému tímto vzniklo právo, aby jej žalobkyně přepravila do místa určení řádně a včas a současně i povinnost zaplatit stanovené jízdné. Výše jízdného a přirážky k jízdnému byla zjištěna z dohod s cestujícím, které obsahují i uznávací prohlášení žalovaného o výši a důvodu dluhu. Jelikož se žalovaný při kontrole nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni právo požadovat po něm i částku 1 000 Kč jako přirážku k jízdnému dle příslušných ustanovení zákona o dráhách, resp. zákona o silniční přepravě. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradil, proto byl zavázán k úhradě požadované dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě dle ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném do 30. 6. 2013 a to od 16. dne následujícího po zjištění jízdy bez platné jízdenky až do zaplacení. Věc byla posouzena a rozhodnuta podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Předmětem řízení jsou závazky ze smluv uzavřených přede dnem 1. 1. 2014, tj. přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 600 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a hotové výdaje v paušalizované výši 200 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za dva úkony po 100 Kč, tj. za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby). Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy k plnění a splnil tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o.s.ř.