26 C 421/2020-18 — Okresní soud v Karviné

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 10. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 3 036 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z částky 1 516 Kč od 4. 9. 2013 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 14. 2. 2019 do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného jízdného včetně přirážky k jízdnému, kdy žalovaná ve dvou případech cestovala bez platné jízdenky na linkách městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to dne 19. 8. 203 na lince [číslo] dne 29. 1. 2019 na lince [číslo] kdy ji vznikla povinnost uhradit jízdné 16 Kč a 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. K nařízenému jednání se předvoláni účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: dohod s cestujícím č. I289439 ze dne 19. 8. 2013 a [číslo] ze dne 29. 1. 2019, ceníků jízdného žalobkyně platných od 1. 1. 2013 a od 1. 4. 2017, smluvních přepravních podmínek žalobkyně platných od 1. 6. 2013 a od 1. 1. 2019, předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 7. 8. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 7. 8. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z ceníků jízdného a ze smluvních přepravních podmínek bylo zjištěno, že výše přirážky k jízdnému činila v letech 2013 a 2019 1 500 Kč a cena obyčejné 15-ti minutové jízdenky činila v roce 2013 16 Kč a cena obyčejné 30-ti minutové jízdenky v roce 2019 činila 20 Kč. Z dohod s cestujícím bylo zjištěno, že žalovaná byla ve dvou případech kontrolována revizorem žalobkyně při použití dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a v těchto případech se neprokázala platnou jízdenkou. Žalovaná byla vyzvána vždy k úhradě jízdného (16 Kč a 20 Kč) a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dohody podepsala. Totožnost žalované u kontroly dne 29. 1. 2019 byla zjištěna z jejího [číslo obč. průkazu] a u kontroly dne 19. 8. 2013 byla zjištěna hlídkou Policie ČR. Žalovaná dne 19. 8. 2013 cestovala na lince [číslo] v 13.13 hodin byla kontrolována revizorem [číslo] dne 29. 1. 2019 cestovala na lince [číslo] v 11.37 hodin byla kontrolována revizorem [číslo]. Žaloba se jeví soudu důvodnou v plném rozsahu. V řízení byla prokázána existence závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou z titulu dvou konkludentně uzavřených smluv o přepravě osob podle § 2550 a následujících občanského zákoníku. Žalované tímto vzniklo právo, aby ji žalobkyně přepravila do místa určení řádně a včas a současně i povinnost zaplatit stanovené jízdné. Výše jízdného byla zjištěna z ceníků jízdného. Jelikož se žalovaná při kontrole nemohla prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni právo požadovat po ní i částku 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému dle příslušných ustanovení zákona o dráhách, resp. zákona o silniční přepravě. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradila, proto byla zavázána k úhradě požadované dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 16. dne následujícího po zjištění jízdy bez platné jízdenky až do zaplacení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 600 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a hotové výdaje v paušalizované výši 200 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za dva úkony po 100 Kč, tj. za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby). Žalobkyně doložila odeslání žalované předžalobní výzvy k plnění a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o.s.ř.