21 C 157/2022-43 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum]. Podle této smlouvy pak původní věřitel vyplatil žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit ve splátkách. Žalovaná na dlužnou částku nevrátila ničeho. Pohledávku nabyla od původního věřitele společnost [právnická osoba], na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum]. Tento nabyvatel pohledávky pak následně pohledávku postoupil smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi věřitelem [právnická osoba], a žalovanou jako dlužníkem. Podle této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti částku ve výši 14 000 Kč a zavázala se tuto částku splatit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 220 Kč, to je celkem 24 220 Kč v měsíčních splátkách po 1 820 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru představuje poplatek za uzavření smlouvy ve výši 560 Kč, za správu úvěru ve výši 3 080 Kč a hotovostní výběr splátek ve výši 2 660 Kč. Součástí nákladů spotřebitelského úvěru byly také sjednané úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p. a. u úvěru na 13 měsíců a 21 p. a. u úvěru na 16 měsíců. (28 % z 14 000 Kč = 3 920 Kč). Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru. 4. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského ze dne [datum] bylo zjištěno, že jsou uvedeny osobní údaje žalované a že má příjem ze závislé činnosti ve výši 10 370 Kč, a příjmy jiné ve výši 12 000 Kč, to je celkem 22 370 Kč; průměrné měsíční výdaje žalované činí 1 806 Kč na bydlení, 1 000 Kč na energie, 3 000 Kč na stravování; průměrné výdaje na měsíc činí 2 903 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí 5 806 Kč. 5. Z rozhodnutí Úřadu práce bylo zjištěno, že žalované byla přiznána dávka pěstounské péče odměna pěstouna ve výši 12 000 Kč měsíčně od [datum]. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] bylo zjištěno, že je žalovaná zaměstnaná na dobu určitou od [datum] do [datum] a jejím měsíční mzda činí 11 000 Kč, s účinností od [datum] činí měsíční mzda ve výši 12 000 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] a evidenčního listu pro výpočet nájemného bylo zjištěno, že město Rychvald pronajímá žalované k bydlení byt o velikosti 1+1 a výše nájemného pro období od [datum] činí 1 805 Kč, včetně záloh za služby. Ze stvrzenek z [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila městu [obec] nájemné vždy ve výši 1 805 Kč. Z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že měsíčně hradí 1 000 Kč za elektřinu. Z finanční analýzy bylo zjištěno, že původní věřitel dospěl k závěru, že lze žalované poskytnut úvěr s maximální výši měsíční splátky 17 420 Kč. Z credit scoringu bylo zjištěno, že původní věřitel dospěl k závěru, že žalované lze poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč. Ze smlouvy o prodeji části závodu se dne [datum] bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi původním věřitelem [právnická osoba], a společností a [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, podle které postupitel postoupil postupníkovi své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze [číslo] smlouvy, která je nedílnou součástí této smlouvy, a postupník postupované pohledávky přijal, a to v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě. Pohledávky vznikly na základě úvěrových smluv uvedených v příloze [číslo] této smlouvy. 6. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum]). Předžalobní upomínka byla podána k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z podacího lístku). 7. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. 13. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel ověřoval příjmy a výdaje žalované (náklady na bydlení). Bylo zjištěno, že žalovaná pobírá odměnu pěstouna, přičemž celkové výdaje domácnosti byly stanoveny pouze ve výši 5 806 Kč, přičemž jen měsíční výdaje žalované na jídlo měly činit 3 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že skutečné výdaje žalované nebyly řádně posouzeny, když zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná. 14. Soud proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalované k zaplacení dosud nevrácené jistiny a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud návrhem vázán. Žalovaná je v prodlení podle § 1958 odst. 2 o. z. a § 153 o. z. od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce, tj. od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.