21 C 259/2022-54 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně [právnická osoba], poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč podle smlouvy ze dne [datum] [číslo] převodem na účet. Žalovaný tuto částku včas a řádně nevrátil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem, (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz, ve které se věřitel zavázal vyplatit žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. Úroková sazba sjednána nebyla. (zjištěno ze smlouvy [číslo] obchodních podmínek předchůdce žalobkyně). Předchůdce žalobkyně vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného na základě jeho tvrzení o příjmech a výdajích, lustrací [příjmení], ISIR, [příjmení], NRKI, BRKI a úvěrové historie (zjištěno z tvrzení žalobkyně). 4. Žalovaný ze svého účtu převedl na účet předchůdce žalobkyně dne [datum] částku 1 Kč, předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému na jeho účet částku 12 000 Kč dne [datum] (zjištěno z výpisu z účtu [právnická osoba] a ze zprávy Raiffeisen bank). 5. Předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou pohledávku ze smlouvy [číslo] převedl žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek). 6. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno předchozím věřitelem (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to do tří dnů (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum]). Výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z podacího archu). 7. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně neoznačila žádné důkazy, kterými by prokázala, že předchůdce žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že spotřebitelská smlouva o zápůjčce je neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni podle tohoto ustanovení vznikl nárok na vrácení jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., a to od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce, tj. od [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.