21 C 289/2022-55 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 29 800 Kč s příslušenstvím podle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], podle které byla žalované vyplacena částka 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po 3 450 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 40 400 Kč a po podání návrhu dalších 1 500 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“). 2. Žalovaná v odporu uvedla, že se placení nevyhýbá, ale její finanční možnosti jsou omezené, neboť je na mateřské dovolené s příjmem 10 800 Kč měsíčně, syn je autista. Na nájemném zaplatí asi 2 500 Kč měsíčně, za školu 300 Kč, za jídlo a pleny zaplatí 3 000 Kč až 3 500 Kč měsíčně. Dále splácí další půjčky. Dlužnou částku je schopna splácet po 300 Kč až 500 Kč měsíčně. U jednání žalovaná doplnila, že již v době uzavírání smlouvy byla v dluzích. Úvěr použila na vyplacení jiného úvěru. V té době měla příjem z příspěvku na péči o syna ve výši asi 6 000 Kč měsíčně, bydlela u své matky, kde žije dosud, a které přispívala na jídlo a domácnost částkou 3 000 Kč měsíčně. 3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 500 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby zaplatila dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 400 Kč a dne [datum] částku 500 Kč. S částečným zpětvzetím žaloby souhlasila žalovaná výslovně u jednání dne [datum]. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil podle § 96 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“), jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. 4. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila své osobní a majetkové poměry, podle kterých měla příjem ve výši 8 600 Kč (příspěvek na péči), příjem ze závislé činnosti 5 730 Kč, výdaje domácnosti činily 7 375 Kč měsíčně. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] formuláře (standardní informace o úvěru) bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou dne [datum]. Podle této smlouvy původní věřitel vyplatil žalované v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v celkové výši 55 200 Kč, a to ve splátkách po 3 450 Kč měsíčně. 6. Z notářského zápisu NZ [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní společnost [právnická osoba], prodala společnosti [právnická osoba], smlouvou o prodeji části závodu ze dne [datum] část závodu tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů. 7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, že pohledávka byla postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela společnost [právnická osoba], jako postupitel, se žalobkyní jako postupníkem, a touto smlouvou postupitel postoupil své pohledávky ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, žalobkyni. 9. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. 10. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. 16. Žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že úvěruschopnost žalované byla původním věřitelem zjištěna pouze na základě prohlášení žalované o svých příjmech a výdajích. Příjmy ani výdaje žalované nebyly nijak ověřeny. Žalovaná u jednání uvedla, že již v době uzavření smlouvy měla další dluhy. Soud tak dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla posouzena v souladu s výše citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni však nevznikl ani nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny, neboť bylo prokázáno, že žalované byla vyplacena jistina ve výši 30 000 Kč a žalovaná vrátila již 40 400 Kč + 1 500 Kč. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.