21 C 290/2022-55 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 26 500 Kč s příslušenstvím podle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], podle které byla žalovanému vyplacena částka 15 000 Kč v hotovosti [datum]. Žalovaný se zavázal dlužnou částku v celkové výši 27 000 Kč splatit ve splátkách po 450 Kč týdně. Žalovaný dosud vrátil částku 500 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka Fajnpůjčka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sdělil své osobní a majetkové údaje, podle kterých činil jeho příjem ze zaměstnání 19 092 Kč měsíčně a výdaje činily pouze 9 000 Kč měsíčně (z toho 3 000 Kč na bydlení a 5 000 Kč ostatní výdaje). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti Fajnpůjčka [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum]. Podle této smlouvy žalovaný převzal v hotovosti od původního věřitele částku 15 000 Kč, kterou se zavázal vrátit (navýšenou o 12 000 Kč, tj. celkem 27 000 Kč) v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Z listiny označené jako pracovní smlouva bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnaný od října 2015 na dobu určitou do října 2016. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl pracovní poměr prodloužen na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za měsíc říjen 2019 až prosinec 2019 bylo zjištěno, že žalovaný měl průměrný čistý příjem ve výši asi 19 000 Kč. Z výplatní pásky za měsíc prosinec 2019 bylo zjištěno, že ze mzdy byly žalovanému prováděny exekuční srážky (081 EX 10936/14). Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitele adresované žalovanému, že pohledávka byla postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému o tom, že o žalovaném zpracovává osobní údaje. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně podala dne [datum] k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu uzavřel původní věřitel [právnická osoba], jako postupitel, se žalobkyní jako postupníkem, a touto smlouvou postupitel postoupil své pohledávky ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum]. 4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. 10. Na daný právní poměr soud aplikoval ustanovení o zápůjčce podle § 2390 o. z. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel ověřil příjmy žalovaného za poslední 3 měsíce před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalovaným tvrzené výdaje ve výši 9 000 Kč však nebyly původním věřitelem nijak ověřeny, zejména s ohledem na nařízenou exekuci srážkami ze mzdy. 11. Soud proto podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (15 000 Kč - 500 Kč) a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán návrhem. Žalovaný je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 12. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 060 Kč, ale jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, poplatková povinnost žalobkyně činí 1 325 Kč podle položky 1 bod 1. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. Soud proto doměřil poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků a podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 265 Kč. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.