21 C 298/2022-48 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 14 800 Kč s příslušenstvím podle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], podle které byla žalovanému vyplacena částka 9 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit ve splátkách po 270 Kč týdně ve výši celkem 16 200 Kč. Žalovaný dosud vrátil částku 1 400 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], dále jen („ původní věřitel“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti Fajnpůjčka [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum]. Podle této smlouvy žalovaný převzal v hotovosti od původního věřitele částku 9 000 Kč, kterou se zavázal vrátit (navýšenou o 7 200 Kč, tj. celkem 16 200 Kč) v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. Z listiny označené jako pracovní smlouva bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnaný na dobu určitou od [datum] do [datum]. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl pracovní poměr prodloužen na dobu do [datum] Z výplatních pásek za měsíc únor 2020 až březen 2020 bylo zjištěno, že žalovaný měl průměrný čistý příjem ve výši asi 12 000 Kč. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitele adresované žalovanému, že pohledávka byla postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému o tom, že o žalovaném zpracovává osobní údaje. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně podala dne [datum] k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu uzavřel původní věřitel [právnická osoba], jako postupitel, se žalobkyní jako postupníkem, a touto smlouvou postupitel postoupil své pohledávky ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum]. 4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. 10. Na daný právní poměr soud aplikoval ustanovení o o zápůjčce podle § 2390 o. z. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel ověřil příjmy žalovaného, avšak nijak nezjistil ani neověřil výdaje žalovaného, což je v rozporu s výše citovaným zákonným ustanovením. 11. Soud proto podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (9 000 Kč - 1 400 Kč) a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán návrhem. Žalovaný je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 12. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč, ale jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, poplatková povinnost žalobkyně činí 1 000 Kč podle položky 1 bod 1. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. Soud proto doměřil poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků a podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč. 13. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.