21 C 303/2022-55 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 34 208,28 Kč s příslušenstvím podle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], podle které byla žalované vyplacena částka 14 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit v 18 měsíčních splátkách po 1 547 Kč, tj. celkem 27 829 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 2 764 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce - [ulice] v hotovosti [číslo] formuláře – standardní informace o úvěru bylo zjištěno, že tato formulářová smlouva byla uzavřena mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou dne [datum]. Podle této smlouvy původní věřitel vyplatil žalované v hotovosti částku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v celkové výši 27 829 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 547 Kč. 4. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila v nepravidelných splátkách částku ve výši 2 764 Kč. 5. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitele adresované žalované, že pohledávka byla postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 6. Z listiny označené jako výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalované s výzvou k okamžitému splacení dlužné částky. 7. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná na tomto formuláři uvedla své osobní údaje a dále uvedla, že má příjem ve výši 8 100 Kč měsíčně celkem a výdaje ve výši 3 100 Kč měsíčně a výdaje na interní splátky ve výši 1 062 Kč měsíčně. Ve formuláři je dále dopsáno, že údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z dokumentů: jiné složenky 2, 3 2019. Ze seznamu exekucí bylo zjištěno, že původní věřitel lustroval žalovanou v evidenci exekucí. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu uzavřel původní věřitel jako postupitel, se žalobkyní jako postupníkem, a touto smlouvou postupitel postoupil své pohledávky ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, žalobkyni. 9. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od doručení. Z potvrzení podání bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. 10. Návrh na výslech svědka [jméno] [příjmení] a výpis ze živnostenského rejstříku této svědkyně soud pro nadbytečnost zamítl. Příjmy žalované byly dle zákaznické karty doloženy již složenkami. 11. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. 17. Žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovanou. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že při posuzování úvěruschopnosti původní věřitel ověřil příjmy žalované. Tvrzené odhadované výdaje však nebyly nijak doloženy ani osvědčeny. Původní věřitel tak úvěruschopnost žalované řádně neposoudil. 18. Soud proto podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (14 000 Kč - 2 764 Kč) a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán návrhem. Žalovaná je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 19. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 369 Kč. Protože však soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, poplatková povinnost žalobkyně činí 1 711 Kč podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. Soud proto doměřil žalobkyni poplatek podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., ve výši 342 Kč. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.