21 C 330/2022-94 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 94 287,65 Kč s příslušenstvím podle smlouvy uzavřené dne [datum], podle které byla žalovanému vyplacena částka 100 000 Kč na úvěrový účet. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit ve splátkách po 2 309,33 Kč měsíčně ve výši celkem 209 026,80 Kč. Žalovaný dosud vrátil částku 44 090,99 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), [IČO], dále jen („ původní věřitel“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] a potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 20 967 Kč měsíčně. 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), [IČO] a žalovaným dne [datum]. Podle této smlouvy původní věřitel vyplatil žalovanému na úvěrový účet č. [bankovní účet] částku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v celkové výši 209 026,80 Kč, a to ve splátkách po 2 309,33 Kč měsíčně. 5. Z výpisů z úvěrového účtu a platební historie bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr dne [datum] ve výši 100 000 Kč a vrátil částku 44 090,99 Kč. 6. Z listiny označené jako oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitel adresované žalovanému, že úvěr na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] prohlásil za splatný ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek. 7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitele adresované žalovanému, že pohledávka byla postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek. 8. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne [datum]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] (seznam postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že smlouvu uzavřel původní věřitel jako postupitel, se žalobkyní jako postupníkem, touto smlouvou postupitel postoupil své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru nebo ze smluv o bankovních produktech a službách žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. 11. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. 17. Na daný právní poměr soud aplikoval ustanovení o o úvěru podle § 2395 o. z. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel ověřil pouze příjmy žalovaného. Výdaje žalovaného však nebyly od žalovaného ani vyžádány, ani ověřeny. Původní věřitel tedy postupoval v rozporu s výše citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru. 18. Soud proto podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (100 000 Kč - 44 090,99 Kč) a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán návrhem. Žalovaný je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 19. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 3 772 Kč, ale jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, poplatková povinnost žalobkyně činí 4 715 Kč podle položky 1 bod 1. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. Soud proto doměřil poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků a podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 943 Kč. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.