23 C 159/2022-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 15 122,39 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 15 122,39 Kč za dobu od 29. 1. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou byla dne 7. 2. 2019 uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen smlouva), na jejímž základě poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který nebyl účelově vázán. Žalovaná se zavázala vrátit čerpané peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem ve výši 23,00 % ročně, poplatky spojenými s vyřízením úvěru, poplatky za inkasní službu a poplatky za doplňkovou službu Podpora splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 216 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 2. 2019. Poplatky za doplňkovou službu Podpora činily částku 47 Kč měsíčně a byly splatné spolu s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Poplatek za inkasní službu ve výši 40 Kč měsíčně byl splatný spolu s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou úvěru a jeho zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % zůstatku jistiny, kterou je spotřebitel povinen uhradit věřiteli. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když úvěr nesplácela řádně a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 21. 7. 2020 a zaslal žalované výzvu k zaplacení celého úvěru včetně poplatků a smluvní pokuty – zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaná neuhradila ničeho. Následně žalobce uzavřel s žalovanou dne 6. 3. 2021 uznání dluhu [číslo] dohodu o splátkovém kalendáři, ve které žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše 20 022,39 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru a zavázala se jej splácet v pravidelných 28 měsíčních splátkách po 700 Kč v souladu s dohodnutým splátkovým kalendářem. Žalovaná uhradila pouze 7 splátek dluhu v celkové výši 4 900 Kč, další splátky neuhradila řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto se dluh stal okamžitě splatným a žalobce dopisem (poslední předžalobní upomínkou) ze dne 21. 1. 2022 vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby činil dluh na jistině částku 15 122,39 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Uznání dluhu [číslo] dohoda o splátkovém kalendáři ze dne 6. 3. 2021, Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 7. 2. 2019 včetně příloh, Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 7. 2020 včetně podacího lístku ze dne 21. 7. 2020 a z Poslední předžalobní upomínky s oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 1. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 21. 1. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 7. 2. 2019 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně v plné výši převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala splácet úvěr spolu s dohodnutým úrokem ve výši 23,00 % ročně, poplatky spojenými s vyřízením úvěru, poplatky za inkasní službu a poplatky za doplňkovou službu Podpora splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 216 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 2. 2019. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 21. 7. 2020 a zaslal žalované výzvu k zaplacení celého úvěru – zesplatnění úvěru. Následně žalobce uzavřel s žalovanou dne 6. 3. 2021 uznání dluhu [číslo] dohodu o splátkovém kalendáři, ve které žalovaná uznala svůj dluh ze smlouvy o úvěru co do důvodu a výše 20 022,39 Kč a zavázala se jej uhradit v pravidelných 28 měsíčních splátkách po 700 Kč v souladu s dohodnutým splátkovým kalendářem. Žalovaná uhradila pouze 7 splátek dluhu ve výši 4 900 Kč, další splátky neuhradila řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto se dluh stal okamžitě splatným a žalobce dopisem (poslední předžalobní upomínkou) ze dne 21. 1. 2022 vyzval žalovanou k úhradě dluhu. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 2395 o. z., podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Uznání dluhu [číslo] dohodu o splátkovém kalendáři ze dne 6. 3. 2021 soud právně posoudil podle ust. § 2053 o. z., dle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná v uznání dluhu [číslo] dohodě o splátkovém kalendáři ze dne 6. 3. 2021 písemně uznala určitý (nezaměnitelně identifikovaný) dluh, čímž nastaly ke dni uznání účinky uznání dluhu, a zavázala se jej splatit v pravidelných splátkách. Uznáním dluhu byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu, a také byl přetržen běh promlčecí doby dluhu a od uznání počala běžet nová promlčecí doba. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 252 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.