23 C 221/2022-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 1 530 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 530 Kč za dobu od 26. 2. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaná během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobcem neprokázala na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinna zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné okamžikem zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se přepravovala bez platného jízdního dokladu dne 25. 2. 2022, autobusem, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 30 Kč. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 30 Kč a na přirážce k jízdnému částku 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu. Žalovaná dlužnou částku i přes výzvu žalobce neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná cestovala linkou [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] (autobusem) dne 25. 2. 2022 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 30 Kč. V uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] dne 25. 2. 2022. Žalovaná v uvedeném případě zápis o provedené přepravní kontrole podepsala, avšak neuhradila na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou dle Smluvních přepravních podmínek PID [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] ve výši 1 500 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala nevěrohodnost předmětného zápisu o provedené přepravní kontrole. K plnění byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne 12. 4. 2022, dlužnou částku však neuhradila. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý konkludentně ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalované tak vzniklo právo, aby ji žalobce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] ve výši 30 Kč pro rok 2021. Jelikož se žalovaná během přepravy neprokázala platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo žalobci oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami PID [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Protože žalovaná netvrdila a tedy ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradila, zavázal ji soud k povinnosti zaplatit žalobci celkovou částku 1 530 Kč (30 + 1 500) tímto rozhodnutím. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.