23 C 30/2022-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 788 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši kapitalizovaným v částce 70,10 Kč s odůvodněním, že žalované jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizních poplatků a řádně platit televizní poplatky. Žalobce vyzval žalovanou dopisem (výzvou k přihlášení poplatníka [anonymizováno]) ze dne 29. 5. 2019, aby provedla řádnou přihlášku k placení televizního poplatku, popř., aby zaslala čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá televizní přijímač, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky televizního poplatníka či nedoručení česného prohlášení ve stanovené lhůtě. Na tuto výzvu žalovaná ve stanovené lhůtě nijak nereagovala, a proto se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatky v zákonné výši, tj. 135 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila řádně televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za období červenec až prosinec 2020. Dluží tak žalobci částku 810 Kč, žalobce však požadoval pouze částku 788 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných televizních poplatků, i přes výzvu k úhradě žalovaná dlužné televizní poplatky neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Výzvy k přihlášení poplatníka [anonymizováno] ze dne 29. 5. 2019 včetně kopie dodejky ze dne 31. 5. 2019, Písemné informace o zařazení do evidence poplatníků ze dne 29. 8. 2019, Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpisu z evidence České pošty ze dne 16. 9. 2021, Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků, služba [jméno] ze dne 8. 3. 2021 včetně přehledu nezaplacených předpisů včetně kopie dodejky ze dne 23. 3. 2021, Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne 18. 5. 2021 včetně kopie dodejky ze dne 24. 5. 2021 a specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná se nepřihlásila jako poplatník televizních poplatků a jelikož na výzvu k přihlášení poplatníka ze dne 29. 5. 2019 ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neoznámila písemným čestným prohlášením, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá televizní přijímač, považuje se za poplatníka televizního poplatku od 1. 8. 2019 s povinností platit. Žalovaná nezaplatila žalobci televizní poplatky v celkové výši 810 Kč, žalobce však nárokuje pouze částku 788 Kč, když neuhradila televizní poplatky za jednotlivé měsíce, a to v období červenec až prosinec 2020. Výše televizního poplatku byla stanovena v částce 135 Kč měsíčně. Výzvou k zaplacení ze dne 8. 3. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných televizních poplatků v celkové výši 1 670,43 Kč a byl jí zaslán přehled nezaplacených předpisů (detail dluhu). Tato výzva byla žalované doručována na adresu jejího trvalého pobytu ul. [ulice a číslo], [obec] a byla doručena žalované dne 23. 3. 2021. I přes výzvu žalovaná nezaplatila ničeho. Předžalobní upomínkou žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. 5. Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 3 odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 odst. 2 ve spojení s ust. § 3 odst. 4 a ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalované, považované za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatky, vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši, tj. v částce 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila a dluží žalobci na televizních poplatcích za období červenec až prosinec 2020 částku 810 Kč, žalobce však nárokuje pouze částku 788 Kč. Splatnost poplatku je stanovena nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická nebo právnická osoba stala poplatníkem. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, zavázal ji soud též k zaplacení úroků z prodlení, které byly přiznány dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kapitalizovaných za období ode dne následujícího po splatnosti každého měsíčního poplatku do 27. 10. 2021 v částce 70,10 Kč. 6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za dva úkony právní služby ve výši 400 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke dvěma úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 200 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 126 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.