23 C 391/2021-43 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 33 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 33 000 Kč za dobu od 15. 3. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že na základě objednávky měl provést žalovaný jako zhotovitel pro žalobce jako objednatele práce spočívající ve zhotovení nábytku, když zakázka byla dohodnuta dne 20. 5. 2018 ústně. Žalobce v souvislosti se smlouvou o dílo uhradil žalovanému zálohu na cenu díla ve výši 35 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s prováděním díla žalobce od smlouvy odstoupil přípisem ze dne 25. 9. 2019 a vyzval žalovaného k vrácení uhrazené zálohy ve výši 35 000 Kč. Žalovaný svůj závazek na vrácení zálohy ze zrušené smlouvy o dílo uznal vůči žalobci co do důvodu a výše, písemným uznáním ze dne 26. 2. 2021 a zavázal se uhradit žalobci částku 35 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, počínaje dnem 25. 2. 2021 pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť i jedné jediné splátky nebo její části. Žalovaný neuhradil ani 1. splátku v době splatnosti, když ji uhradil až dne 15. 3. 2021, v důsledku čehož se dostal do prodlení a došlo ke zesplatnění zbylé dlužné částky ve výši 33 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes výzvu žalobce k úhradě dluhu ze dne 25. 9. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Uznání závazku s dohodou o splátkovém kalendáři ze dne 26. 2. 2021 a z Výzvy k plnění ze dne 25. 9. 2019, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem dne 20. 5. 2018 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení nábytku. Smlouva o dílo byla zrušena odstoupením od smlouvy ze strany objednatele pro podstatné porušení smlouvy. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 26. 2. 2021 Uznání závazku s dohodou o splátkovém kalendáři, ve které žalovaný uznal svůj dluh ze smlouvy o dílo co do důvodu a výše 35 000 Kč z titulu zálohy na cenu díla a zavázal se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč. V článku 8 Uznání závazku byla sjednána ve prospěch věřitele smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč pro případ zesplatnění dluhu. Žalovaný nehradil splátky dluhu řádně a včas, dostal se do prodlení úhradou splátky [číslo] kterou uhradil až dne 15. 3. 2021, proto se dluh stal okamžitě splatným. Po zesplatnění dluhu žalovaný neuhradil ničeho. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o dílo, je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § [číslo] a násl. ve spojení s ust. § 2002, 2004 odst. 1 o. z., podle nějž smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Uznání závazku s dohodou o splátkovém kalendáři ze dne 26. 2. 2021 soud právně posoudil podle ust. § 2053 o. z., dle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný v Uznání závazku ze dne 26. 2. 2021 písemně uznal určitý (nezaměnitelně identifikovaný) dluh, čímž nastaly ke dni uznání účinky uznání dluhu, a zavázal jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Uznáním dluhu byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu, a také byl přetržen běh promlčecí doby dluhu a od uznání počala běžet nová promlčecí doba. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh ze zrušené smlouvy uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci částku 33 000 Kč, která představuje zbytek nevrácené (nezaplacené) zálohy na cenu díla. Jelikož žalovaný porušil smluvní povinnost dle článku 8 Uznání závazku tím, že došlo k zesplatnění dluhu, zavázal jej soud též k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, jež byla platně sjednána podle ust. § 2048 o. z. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 o. z., zavázal jej soud též k zaplacení úroků z prodlení, které byly přiznány podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 8,25 % ročně z částky 33 000 Kč za dobu od 16. 3. 2021 do zaplacení. 5. V části úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 000 Kč za den 15. 3. 2021, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V posuzovaném případě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení až ode dne následujícího splatnosti 1. splátky dluhu, tedy úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 26. 2. 2021 do 15. 3. 2021 (tento však nebyl žalobcem nárokován) a dále až ode dne následujícího po zaplacení splátky dluhu, jež byla zaplacena dne 15. 3. 2021, tedy úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 33 000 Kč za dobu od 16. 3. 2021 do zaplacení. Proto soud v části úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 000 Kč za den 15. 3. 2021, žalobu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 900 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za dva úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby) ve výši 5 250 Kč a za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny odměny, tj. ve výši 1 310 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 900 Kč. Advokát žalobce neosvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení tak činí částku 9 350 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.