23 C 422/2021-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 27. 1. 2021 uzavřena smlouva o přepravě osob a žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky, když se při jízdě vlakem neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem s místenkou, tedy dokladem o zaplacení rezervace místa na sezení v povinně místenkovém vlaku. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na přirážce k jízdnému částku 1 000 Kč pro tuto jednotlivou jízdu. Následně byla pohledávka obch. společností [právnická osoba] postoupena Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 7. 2021 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 7. 2021. I přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 23. 7. 2021 žalovaný dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný jako cestující cestoval vlakem provozovaným dopravcem obch. společností [právnická osoba] a při přepravní kontrole se dne 27. 1. 2021 na trase [obec] – [obec] (ve vlaku 241) neprokázal platným jízdním dokladem s místenkou, tedy dokladem o zaplacení rezervace místa na sezení v povinně místenkovém vlaku. O provedené přepravní kontrole bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Totožnost žalovaného byla při přepravní kontrole zjištěna z jeho občanského průkazu. Žalovaný na místě neuhradil přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč pro tuto jízdu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 7. 2021 na žalobce. K plnění byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 23. 7. 2021 spolu s oznámením o postoupení pohledávky. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej právní předchůdce žalobce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné a cenu místenky. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem s platnou místenkou pro jednotlivou jízdu v povinně místenkovém vlaku, vzniklo právnímu předchůdci žalobce oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro tuto jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění a smluvními přepravními podmínkami. Následně v důsledku smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené podle ust. § 1879 a násl. o. z. byly projednávané pohledávky postoupeny obch. společností [právnická osoba] na žalobce, který je tak v projednávané věci aktivně věcně legitimován. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 7. 2021 O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.