23 C 430/2021-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 1 079 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 079 Kč za dobu od 22. 6. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 21. 6. 2018 uzavřena smlouva o přepravě osob a žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky, když se při jízdě vlakem neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 79 Kč a na přirážce k jízdnému částku 1 000 Kč pro tuto jednotlivou jízdu. Následně byla pohledávka obch. společností [právnická osoba] postoupena Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 a následně Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019 na žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný jako cestující cestoval vlakem provozovaným dopravcem obch. společností [právnická osoba] a při přepravní kontrole se dne 21. 6. 2018 na trase [obec] [část obce] – [obec] [anonymizována dvě slova] (ve vlaku 140) neprokázal platným jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Totožnost žalovaného byla při přepravní kontrole zjištěna z jeho občanského průkazu. Žalovaný na místě neuhradil cenu jízdného ve výši 79 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč pro tuto jednotlivou jízdu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 a následně na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019 na žalobce. K plnění byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 27. 4. 2019 spolu s oznámením o postoupení pohledávky. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej právní předchůdce žalobce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jízdné za přepravu osob bylo při jízdě dne 21. 6. 2018 sjednáno ve výši 79 Kč. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo právnímu předchůdci žalobce oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění a smluvními přepravními podmínkami. Následně v důsledku smluv o postoupení pohledávek uzavřených podle ust. § 1879 a násl. o. z. byly projednávané pohledávky postoupeny obch. společností [právnická osoba] na žalobce, který je tak v projednávané věci aktivně věcně legitimován. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokátka žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokátky na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátce žalobce.