23 C 62/2022-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 675 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši kapitalizovaným v částce 57,85 Kč s odůvodněním, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizních poplatků a řádně platit televizní poplatky. Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne 31. 1. 2019. Žalovaný neplatil řádně televizní poplatky v zákonem stanovené výši, když nezaplatil televizní poplatky za měsíce srpen až prosinec 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Dluží tak žalobci částku 675 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu, i přes výzvu k úhradě žalovaný dlužné televizní poplatky neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpisu z evidence České pošty ze dne 16. 9. 2021, Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků, služba [jméno] ze dne 8. 3. 2021 včetně přehledu nezaplacených předpisů včetně kopie dodejky ze dne 16. 3. 2021 a z Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne 18. 5. 2021 včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 21. 5. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný se v lednu 2019 přihlásil jako poplatník televizních poplatků prostřednictvím České pošty, s. p. Žalovaný nezaplatil žalobci televizní poplatky v celkové výši 675 Kč, když neuhradil televizní poplatky za jednotlivé měsíce, a to v období srpen až prosinec 2020. Výše televizního poplatku byla stanovena v částce 135 Kč měsíčně. Výzvou k zaplacení ze dne 8. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných televizních poplatků v celkové výši 786,94 Kč a byl mu zaslán přehled nezaplacených předpisů (detail dluhu). Tato výzva byla doručována žalovanému na adresu původního trvalého pobytu [adresa] a byla žalovanému prokazatelně doručena dne 16. 3. 2021. Výzvou k zaplacení ze dne 18. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných televizních poplatků. Tato výzva byla žalovanému doručována na korespondenční adresu ul. kpt. [jméno] [číslo], [obec] a byla dne 21. 5. 2021 jako nedoručená zásilka vrácena zpět žalobci. I přes výzvu žalovaný nezaplatil ničeho. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovanému jako držiteli televizního přijímače, který se přihlásil jako poplatník televizních poplatků, vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Povinnost žalovaný nesplnil a dluží žalobci na televizních poplatcích za období srpen až prosinec 2020 částku v celkové výši 675 Kč. Splatnost poplatku je stanovena nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, zavázal jej soud též k zaplacení úroků z prodlení, které byly přiznány dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kapitalizovaných za období ode dne následujícího po splatnosti každého měsíčního poplatku do 27. 10. 2021 v částce 57,85 Kč. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za dva úkony právní služby ve výši 400 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke dvěma úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 200 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 126 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.