26 C 324/2022-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 5. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 11 050 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 30. 11. 2016 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 10. 2016 vyplatila (pod tehdejší obchodní firmou [právnická osoba]) žalované částku 8 500 Kč na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splatit i s poplatkem ve výši 2 550 Kč ve lhůtě do 29. 11. 2016. Žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o provedení platby The Pay ze dne 31. 10. 2017, sdělení [právnická osoba] ze dne 27. 4. 2018, rámcové smlouvy o úvěru ze dne 31. 10. 2016, jednotlivé smlouvy o úvěru, standartních evropských informací o spotřebitelském úvěru a předžalobní výzvy ze dne 27. 4. 2018 včetně podacího lístku z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z potvrzení o provedení platby The Pay bylo zjištěno, že dne 31. 10. 2016 byla z účtu společnosti [právnická osoba] zaslána částka 8 500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 31. 10. 2016 byla majitelkou shora uvedeného účtu. O úhradu dlužné částky byla žalovaná upomínána v předžalobní výzvě ze dne 27. 4. 2018, která byla dle podacího lístku téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. Z jednotlivé smlouvy o úvěru a ani z rámcové smlouvy nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsané listiny, chybí zde zejména podpis žalované. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalované, která měla být dle těchto smluv úvěrovaným. Ze strany žalované zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrující společnosti, či zaslání fotokopie osobních dokladů nebo výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal s žalobkyní a zda to byla skutečně žalovaná. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. Soud konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou. Předložené listiny neobsahují žádný podpis žalované, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalované při sjednávání smlouvy byla řádně ověřena, a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalované. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla na bankovní účet žalované částku 8 500 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod této platby, lze poskytnutí částky 8 500 Kč na bankovní účet žalované hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 8 500 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v požadované sazbě, avšak až za dobu od 5. 5. 2018 do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně požádána o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne 27. 4. 2018 (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku z titulu nesplaceného úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. 3. 5. 2018, následující den nastala splatnost a nejpozději od 5. 5. 2018 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 8 500 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 8 500 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba byla naopak zamítnuta co do požadovaného úroku z prodlení za předcházející období z přiznané částky a poplatku za poskytnutí úvěru vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru ani odeslání dřívější výzvy k plnění žalované. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení rozdělil podle procesního úspěchu účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 500 Kč, tj. 77 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 2 550 Kč, tj. 23 % předmětu řízení a má nárok na náhradu 54 % nákladů řízení (77 - 23). Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 2 252 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč a režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dále z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 300 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává ve větším množství žaloby se stejným skutkovým základem, jejichž text je prakticky shodný a dle soudu se jedná o formulářové žaloby. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 1 216 Kč, tj. 54 % z částky 2 252 Kč.