26 C 42/2022-20 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 11. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 3 040 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč od 13. 9. 2018 do zaplacení a z částky 1 520 Kč od 24. 10. 2018 do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného jízdného včetně přirážky k jízdnému, kdy žalovaný ve dvou případech cestoval bez platné jízdenky na linkách městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to dne 28. 8. 2018 na lince [číslo] dne 8. 10. 2018 na lince [číslo] kdy mu vznikla povinnost uhradit jízdné 2 x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 2. K nařízenému jednání se předvoláni účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: dohod s cestujícím [číslo] ze dne 8. 10. 2018 a [číslo] ze dne 28. 8. 2018, ceníku jízdného žalobkyně platného od 1. 4. 2017, smluvních přepravních podmínek žalobkyně platných od 1. 2. 2018, předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 7. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 1. 7. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z ceníku jízdného a ze smluvních přepravních podmínek bylo zjištěno, že výše přirážky k jízdnému činila v roce 2018 1500 Kč a cena obyčejné 30minutové jízdenky v roce 2020 činila 20 Kč. Z dohod s cestujícím bylo zjištěno, že žalovaný byl ve dvou případech kontrolován revizorem žalobkyně při použití dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a v těchto případech se neprokázal platnou jízdenkou. Žalovaný byl vyzván vždy k úhradě jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dohody podepsal. Totožnost žalovaného byla v obou případech zjištěna z jeho [číslo obč. průkazu]. Žalovaný dne 8. 10. 2018 cestoval na lince [číslo] v 14.16 hodin byl kontrolován revizorem [číslo] dne 28. 8. 2018 cestoval na lince [číslo] v 15.44 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou v plném rozsahu. V řízení byla prokázána existence závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným z titulu dvou konkludentně uzavřených smluv o přepravě osob podle § 2550 a následujících občanského zákoníku. Žalovanému tímto vzniklo právo, aby jej žalobkyně přepravila do místa určení řádně a včas a současně i povinnost zaplatit stanovené jízdné. Výše jízdného byla zjištěna z ceníku jízdného. Jelikož se žalovaný při kontrole nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni právo požadovat po něm i částku 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému dle příslušných ustanovení zákona o dráhách, resp. zákona o silniční přepravě. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradil, proto byl zavázán k úhradě požadované dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení v procentní sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 16. dne následujícího po zjištění jízdy bez platné jízdenky až do zaplacení. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 600 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a hotové výdaje v paušalizované výši 200 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za dva úkony po 100 Kč, tj. za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby). Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy k plnění a splnil tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o.s.ř.