26 C 7/2022-20 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 1. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení z této částky od 12. 12. 2020 do zaplacení z titulu náhrady nákladů za vyšetření, ošetření a pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne 2. 12. 2020, přičemž žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Zavázal se jej uhradit ve lhůtě do 11. 12. 2020, což však neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Za této situace soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o poskytnutí záchytu [číslo] ze dne 3. 12. 2020, osobního účtu pacienta ze dne 3. 12. 2020, výpočtu skutečných nákladů a kalkulace ceny ze dne 3. 1. 2021 a výzvy k zaplacení dluhu ze dne 24. 3. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 24. 3. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z potvrzení o poskytnutí záchytu bylo zjištěno, že žalovaný byl na žádost Policie ČR dne 2. 12. 2020 od 15.43 hodin do 3. 12. 2020 7.22 hodin umístěn na Protialkoholní záchytné stanici ve [anonymizována dvě slova] [obec], přičemž při přijetí byla zjištěna hladina alkoholu dechovým analyzátorem 2,36 promile. V listině označené jako osobní účet pacienta žalovaný vůči žalobkyni dne 3. 12. 2020 uznal dluh ve výši 2 500 Kč za záchyt v záchytné stanici žalobkyně od 2. 12. 2020 do 3. 12. 2020 a zavázal se tuto částku uhradit ve lhůtě do 8 dnů. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní výzvě ze dne 24. 3. 2021, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. 6. Žaloba se jeví soudu v plném rozsahu důvodnou. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný přitom v řízení netvrdil, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil poté, co dluh uznal, netvrdil ani jakýkoliv důvod neplatnosti tohoto uznání dluhu. Za této situace soud žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 2 089 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o.s.ř.