18 C 137/2023-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 13. 2. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 37 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 37 000 Kč od 12. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 14. 6. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 39 000 Kč (skládající se z půjčené částky 20 000 Kč a souhrnného poplatku 19 000 Kč), podle které měl žalovaný splácet týdně 500 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně vycházela z kontroly v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontroly RČ dálkovým systémem společnosti Credit Check, s.r.o., kontroly náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontroly zaměstnání telefonicky, kontroly platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta a dle lokality klienta, kontroly předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta. Zaplacena byla částka ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od doby předepsané splatnosti smlouvy (11. 12. 2022) s tím, že prodlení nastalo 12. 12. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů přiložených k žalobě a jejímu doplnění, a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud vycházel z následujících listin, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 14. 6. 2021, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 6. 2021, evidenční karty klienta ze dne 11. 6. 2021, informací o smlouvě [číslo], předžalobní upomínky a poštovního podacího archu ze dne 24. 6. 2022, výplatních pásek za období 03/ 2021 a 04/ 2021. Ze smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 6. 2021 bylo zjištěno, že sjednána byla písemně mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši celkem 39 000 Kč, přičemž sjednáno bylo, že tuto částku žalovaný uhradí v 78 týdenních splátkách po 500 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí finanční částky při podpisu smlouvy dne 14. 6. 2021, téhož dne potvrdil též smluvní ujednání v písemné podobě. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný má středoškolské vzdělání, je svobodný, vlastní automobil, nevlastní žádnou nemovitost, nebyl trestně stíhán, již měl úvěr u žalobkyně. Z dokumentu označeného informace o smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil částku ve výši 2 000 Kč. Z výplatní pásky za období 03/ 2021 bylo zjištěno, že žalovaný za měsíc březen 2021 dosáhl čistého měsíčního příjmu ve výši 25 613 Kč, z čehož exekuce činila 2 620 Kč. Z výplatní pásky za období 04/ 2021 bylo zjištěno, že žalovaný za měsíc duben 2021 dosáhl čistého měsíčního příjmu ve výši 25 485 Kč, z čehož exekuce činila 2 550 Kč. Předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 24. 6. 2022 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 37 000 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že na úvěr s číselným označením [číslo] bylo uhrazeno 2 000 Kč. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle odstavce druhého téhož zákonného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle ust. § 2993 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě, byť nikoli v plném rozsahu, vyhověl. V řízení vzal soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně jako věřitel (společnost podnikající v oblasti finančních služeb) poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhý deklaratorní projev žalovaného vtělený do tzv. evidenční karty klienta (zákaznické karty) a dvě výplatní pásky rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný žalobkyni zaplatil dosud pouze částku ve výši 2 000 Kč (tato tvrzení žalovaný v řízení nerozporoval), nesplaceno tedy zůstává 18 000 Kč, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu. Úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) byl přiznán v návaznosti až na doručování předžalobní upomínky, neboť smluvní ujednání bylo shledáno neplatným. Žalovaný byl proto uvedenou částku ve výši 18 000 Kč zavázán zaplatit, a jelikož je v prodlení s úhradou peněžité částky, byl zavázán uhradit žalobkyni také úrok z prodlení, v žádané výši (zde byl soud vázán žalobou dle ust. § 153 odst. 2 o.s.ř.), když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný výzvou podanou k poštovní přepravě již dne 24. 6. 2022. Výzvu k úhradě před podáním žaloby lze totiž bezpochyby považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.) Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na poměrný úspěch účastníků ve sporu; žalovaný byl sice procesně úspěšnějším, v řízení mu však prokazatelně žádné náklady nevznikly.