18 C 233/2023-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 1. 2023 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 11 408 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 31. 1. 2022 uzavřela s žalovanou prostřednictvím svých internetových stránek smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované na její bankovní účet poskytnut úvěr v částce 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Kromě tohoto byly sjednány další volitelné služby za následující poplatky; za SMS servis ve výši 49 Kč Smlouva byla uzavřena poté, co žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, tak, že ověřila, zda má žalovaná úvěry u jiných společností, byl prověřen v registrech SOLUS, v Centrální evidenci exekucí i v insolvenčním rejstříku. Provedla credit scoring, posoudila její příjmovou a výdajovou stránku a další podstatné ukazatele, např. věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. Žalovanou byla dne 14. 2. 2022 uhrazena částka 1 490 Kč, dne 18. 3. 2022 byla uhrazena částka 1 Kč, dne 19. 4. 2022 byla uhrazena částka 1 Kč, dne 3. 6. 2022 byla uhrazena částka 1 504 Kč, přičemž součástí plateb byly i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti. Protože se žalovaná se splátkami dostala do prodlení, byla vyzván k jejich úhradě. Žalobkyně požadovala úhradu částky ve výši 11 408 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 436,01 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 11 408 Kč za dobu od 4. 1. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o. s. ř. bez nařízení soudního jednání, když k tomu byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky. 4. Z úvěrové smlouvy sjednané mezi účastníky podle žádosti [číslo] ze dne 13. 1. 2022 bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí hotovostního bezúčelového úvěru žalované ve výši 10 000 Kč na její bankovní účet č. [bankovní účet] za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, kdy celá dlužná částka 10 330 Kč (nezahrnující úhradu za doplňkové služby) měla být uhrazena dne 12. 2. 2022 na zde specifikované účty. Ve smlouvě byl sjednán také poplatek za korunový odklad pro případ prodlužení splatnosti úvěru ve výši 1 Kč, poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč, dále poplatek za„ Desetiprocentní odklad“ ve výši 490 Kč, platba pro případ prodloužení splatnosti úvěru ve výši 1 490 Kč zahrnující desetiprocentní odklad, poplatek za korunový odklad ve výši 990 Kč a RPSN ve výši 48,3 % Smlouva obsahuje osobní údaje žalované, které zcela korespondují s údaji v občanském průkazu žalované, jehož kopií žalobkyně disponuje, přičemž žalovaná smlouvu podepsala unikátním SMS kódem. Částka 10 000 Kč byla žalované poukázána na její účet č. [bankovní účet] dne 13. 1. 2022, jak bylo zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy o poskytnutí částky 10 000 Kč dne 13. 1. 2022 na bankovní účet žalované a výpisu z účtu žalované. 5. Z výpisu čerpání splátek a úhrad smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že úvěr byl poskytnut dne 13. 1. 2022 v částce 10 000 Kč a žalovaná uhradila celkem 2 996 Kč. Dále z tohoto přehledu vyplývá, jaké poplatky byly žalované žalobkyní vyúčtovány za nadstandardní SMS a za prodloužení splatnosti a jakým způsobem byla vyčíslena smluvní pokuta, včetně specifikace požadovaných úroků z prodlení. 6. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě nesplaceného úvěru ve výši 11 408 Kč nejpozději do 30 dnů od sepsání této výzvy, která byla žalované zaslána doporučeně dne 3. 10. 2022 (prokázáno poštovním podacím archem). 7. Z výpisu z účtu [číslo] za měsíc leden 2022 soud zjistil, že je tento účet veden na jméno žalované a dne 13. 1. 2022 na něj byla připsána částka ve výši 10 000 Kč. Plátcem této částky byla žalobkyně s popisem„ POSKYTNUTI PUJCKY [číslo]“. 8. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní (z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků a potvrzení žalobkyně o ověření bonity) soud pro nadbytečnost nečiní žádná podstatná skutková zjištění. 9. Žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu ustanovení § 1824 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 13. 1. 2022 na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí do 30 dnů. Podle tvrzení žalobkyně a žalobkyní předloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaná na úvěr uhradila 3 625 Kč. 10. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak k tomu nebyly soudu předloženy ani navrženy žádné důkazy. V úvěrové smlouvě jsou zaznamenány osobní údaje žalované, její příjmová a výdajová stránka však zcela absentuje. 11. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 10 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, poníženou o plnění, které již poskytla. Žalovaná již žalobkyni uhradila částku 2 996 Kč, a proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 004 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 004 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do zaplacení, když zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2022, předanou k poštovní přepravě dne 3. 10. 2022 vyzval k úhradě dluhu ve lhůtě do 30 dnů a zástupce žalobkyně požadoval, aby byl zákonný úrok z prodlení přiznán od 1. 2. 2023 (žalobním návrhem je soud vázán). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 495 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 11 408 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. 13. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).