21 C 115/2023-62 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 17 420 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], podle které byla žalovanému vyplacena částka 11 000 Kč a podle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], podle které byla žalovanému vyplacena částka ve výši 13 000 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“ nebo„ poskytovatel úvěru“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu Fajn půjčka [číslo] kterou dne [datum] uzavřeli společnosti [právnická osoba], a žalovaný jako zákazník. Podle této smlouvy se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti, a to ve výši 11 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 60 týdenních splátkách po 330 Kč. V bodě 9. smlouvy si účastníci sjednali, že pohledávka [příjmení] [jméno] na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] čerpaného v minulosti se po zohlednění snížení nákladů v důsledku jeho předčasného splacení započítává v celkové výši 4 484 Kč oproti pohledávce zákazníka na vyplacení spotřebitelského úvěru dle této smlouvy. Zákazník souhlasí s tím, že mu po uvedeném započtení bude v hotovosti při podpisu smlouvy vyplacen rozdíl mezi jistinou spotřebitelského úvěru a zůstatkem refinancovaného spotřebitelského úvěru, tedy částka ve výši 6 516 Kč. Z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na tuto půjčku vrátil částku 14 490 Kč. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu Fajn půjčka [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba], podle které se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti, a to ve výši 13 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatky, tedy v celkové výši 23 400 Kč vrátit poskytovateli úvěru v 60 týdenních hotovostních splátkách po 390 Kč. V článku 9. smlouvy si účastníci dohodli, že úvěr bude poskytnut na doplacení předchozího spotřebitelského úvěru, a to tak, že pohledávka [příjmení] [jméno] na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] čerpaného v minulosti se po zohlednění snížení nákladů v důsledku jeho předčasného splacení započítává v celkové výši 6 138 Kč oproti pohledávce zákazníka na vyplacení spotřebitelského úvěru dle této smlouvy. Zákazník tedy souhlasil s tím, že mu po uvedeném započtení bude v hotovosti při podpisu této smlouvy vyplacen rozdíl mezi jistinou spotřebitelského úvěru a zůstatkem refinancovaného spotřebitelského úvěru, tedy částka ve výši 6 862 Kč. Z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na tuto půjčku vrátil částku 11 290 Kč. 5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že se jedná o formulář označený jako Karta zákazníka, který žalovaný podepsal dne [datum], a ve kterém žalovaný uvedl své osobní údaje a dále uvedl, že má příjem ve výši 3 000 Kč jako vedlejší příjem a dále pobírá státní podporu ve výši 9 562 Kč a ve výši 7 573 Kč. Dále uvedl, že výdaje na bydlení činí 9 670 Kč, osobní výdaje pak 6 000 Kč a splátky úvěru 1 100 Kč. 6. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že se jedná o formulář označený jako Karta zákazníka, ve kterém žalovaný dne [datum] uvedl své osobní údaje a dále uvedl, že jeho příjem činí 10 396 Kč a 10 631 Kč, oba příjmy označené jako státní podpora, výdaje na bydlení činí 10 680 Kč, osobní výdaje pak 7 500 Kč a splátky úvěru 1 500 Kč. 7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru dopisem ze dne [datum] adresovaným žalovanému oznámil, že pohledávka ze smluv [číslo] [číslo] byla postoupena žalobkyni. Z listiny označené jako informace o zpracování osobních bylo zjištěno, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] adresovaným žalovanému informovala žalovaného o tom, že o něm zpracovává osobní údaje, neboť jí byla pohledávka postoupena. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala prostřednictvím České pošty dne [datum] poštovní zásilku adresovanou žalovanému. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě dne [datum] zásilku adresovanou žalovanému. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] adresovaným žalovanému vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to dlužné částky z pohledávky [číslo] z pohledávky [číslo] (zjištěno z předžalobní upomínky). 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a podle této smlouvy se strany dohodly na postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o půjčce a dále ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, specifikovaných v seznamu pohledávek. 9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný uzavřel s poskytovatelem úvěru smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. 15. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného, příjmy ani výdaje uvedené žalovaným však nebyly nijak ověřeny. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 17. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (13 000 Kč - 11 290 Kč). Až v případě prodlení žalovaného, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ve výši podle § 2 naříz