21 C 24/2023-57 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 693,02 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou dne [datum], podle které byla žalované vyplacena částka 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit půjčenou částku ve splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku ve výši 1 330 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], (dále jen„ původní věřitel“ nebo„ poskytovatel úvěru“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela smlouvu společnost [právnická osoba], jako věřitel, a žalovaná, jako dlužník, podle které věřitel poskytl žalované neúčelový hotovostí úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč, přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 8 592 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž se jednalo o formulářovou smlouvu. Ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná splatila částku ve výši 1 330 Kč. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že se jedná o vyplněný formulář, podle kterého žalovaná dne [datum] požádala společnost [právnická osoba], o úvěr ve výši 20 000 Kč se splátkami po 2 656 Kč, současně uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené a měsíční příjmy činí 10 000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 6 320 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 1 000 Kč, srážky ze mzdy činí 200 Kč; žalovaná bydlí u rodičů, je svobodná a má jedno vyživované dítě do 26 let. Z čestného prohlášení žalované bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] v žádosti o úvěr [číslo] prohlásila, že žije v domácnosti s jedním dítětem. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory bylo zjištěno, že Úřad práce ČR zvýšil rodičovský příspěvek žalované z částky 7 600 Kč na 10 000 Kč od [datum] pro dítě [obec] Rigo. Z poštovní poukázky typu B bylo zjištěno, že úřad práce poukázal žalované 10 000 Kč dne [datum] a dne [datum], dne [datum] poukázal žalované 11 610 Kč. Z poštovní poukázky typu A bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila na exekuci dne [datum] částku 200 Kč. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, podle které se strany dohodly, že postupitel postoupí na postupníka pohledávky ze splatných peněžitých pohledávek vyplývajících ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi dlužníky a postupitelem, specifikovaných v každé jednotlivé datové pásce. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek bylo zjištěno, že tímto dodatkem se účastníci smlouvy [právnická osoba], jako postupitel a žalobkyně jako postupník, dohodli na změně rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum]. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila dne [datum] úhradu portfolia EC Financial Services. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] adresované žalované, ve kterém žalovanou informuje, že pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalované ze dne [datum], ve kterém sděluje žalované, že nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z výzvy před podáním žaloby bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to nejpozději do [datum]. 4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. 9. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. 11. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované lustrací v příslušných registrech a dotazem na žalovanou ohledně jeho příjmů a výdajů. Příjmy žalované byly ověřeny. Výdaje žalované však nebyly nijak ověřeny. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (10 000 Kč - 1 330 Kč). Soud pak uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až v případě prodlení žalovanou s úhradou soudem stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. 14. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na [webová adresa]) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.