21 C 429/2022-105 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 29 350,73 Kč s příslušenstvím podle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], podle které byla žalovanému vyplacena částka 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 2 282 Kč. Žalovaný dosud vrátil částku ve výši 59 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní (dále také jen„ poskytovatel úvěru“), smlouvu [číslo] když žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. Návrh žalovaný podepsal elektronicky prostřednictvím SMS. Podle této smlouvy se poskytovatel úvěru zavázal vyplatit žalovanému částku ve výši 55 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 2 282 Kč (Zjištěno z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], dodatku [číslo] oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dodejky). Žalovaný současně dne [datum] požádal o sjednání pojištění – balíček pojištění A, tj. pojištění smrti následkem nemoci a úrazu, pojištění invalidity třetího stupně následkem nemoci a úrazu, pojištění pracovní neschopnosti následkem nemoci i úrazu (zjištěno z přihlášky do pojištění ze dne [datum]). 4. Před poskytnutím úvěru žalobkyně informovala žalovaného o podmínkách úvěru. (Zjištěno z předsmluvního formuláře). Žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobkyni své osobní údaje a ke svým majetkovým poměrům uvedl, že má příjem ve výši 19 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení ve výši 2 300 Kč měsíčně. (Zjištěno z hodnocení klienta a kopie občanského průkazu). Žalobkyně ověřila příjmy žalovaného za měsíc červen 2019 a červenec 2019 (zjištěno z výpisu pracovní smlouvy a výplatních pásek). Účet č. [bankovní účet], na který měl být úvěr podle smlouvy vyplacen, je běžný účet žalovaného. Podle výpisu za měsíc srpen 2019 činil zůstatek na tomto účtu pouze částku 404,43 Kč a na spořícím účtu k tomuto účtu činil zůstatek částku 0,03 Kč (zjištěno z výpisu z účtu. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného dotazem v přístupných registrech (zjištěno z výpisu NRKI, registru [příjmení]). 5. Na účet [bankovní účet], běžný účet žalovaného, byla dne [datum] připsána částka ve výši 55 000 Kč od poskytovatele úvěru. (Zjištěno ze sdělení banky a dokladu o vyplacení úvěru). 6. Žalovaný úvěr podle žalobkyně nesplácel řádně a včas. (Zjištěno z výzvy k zaplacení z [datum], ze dne [datum] a oznámení ze dne [datum]). 7. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 59 000 Kč (Zjištěno z karty klienta). 8. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou. (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu). 9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. 15. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného lustrací v příslušných registrech a dotazem na žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Příjmy žalovaného byly ověřeny. Výdaje žalovaného však nebyly nijak ověřeny. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 17. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnutou jistinu již zcela splatil, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na [webová adresa]) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.