21 C 47/2023-44 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 58 062 Kč s příslušenstvím podle smlouvy č. smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou, podle které byla žalované vyplacena částka 30 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku ve výši 2 700 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“ nebo„ poskytovatel úvěru“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že se jedná o ručně vyplněný formulář ze dne [datum] s osobnímu údaji o žalované včetně kontaktní adresy [adresa]. Ohledně příjmů žalované bylo uvedeno, že je uklízečka a pobírá plat ve výši 17 354 Kč měsíčně, ostatní příjmy žalované/žadatele byly uvedeny ve výši 1 700 Kč, a další čisté příjmy domácnosti ve výši 19 780 Kč, tedy celkem 38 834 Kč s tím, že měsíční na externí splátky činí 0 Kč a na interní splátky činí 0 Kč a celkové odhadované měsíční výdaje žadatele činí 8 000 Kč. Příjmy měly být ověřovány z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, kdy poskytovatelem úvěru byla společnost [právnická osoba], [IČO], dále ve smlouvě označovaný jako Provident. Poskytovatel úvěru uzavřel smlouvu se žalovanou jako zákazníkem. Podle této smlouvy byla žalované zapůjčena v hotovosti částka 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 63 858 Kč (která se skládá z úroku ve výši 20 500 Kč, poplatku za zpracování 10 262 Kč). Úroková sazba byla uvedena ve výši 56 % jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Dále byla sjednána částka pojištění, která činila 3 096 Kč. Tedy celková dlužná částka byla stanovena ve výši 63 858 Kč, kterou se zavázala žalovaná splácet formou 24 měsíčních splátek, po 2 661 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena částka 30 000 Kč dne [datum] a žalovaná na tento úvěr dne [datum] zaplatila jednu splátku ve výši 2 700 Kč, tedy zůstatek nesplacené jistiny činí 27 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní [právnická osoba], jako postupníkem, a podle této smlouvy se postupitel a postupník domluvili, že postupitel postoupí za podmínek sjednaných ve smlouvě postupníkovi nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] této smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými, a postupník se zavázal zaplatit postupiteli úplatu sjednanou dle smlouvy. Z přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pod [číslo] je označena postupovaná pohledávka ze smlouvy [číslo] dlužníka [jméno] [celé jméno žalované]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], oznámil žalované, že podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupena žalobkyni, a tedy že má být hrazeno žalobkyni. Z informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně sděluje žalované, že o ní zpracovává osobní údaje, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když nabyla pohledávku od původního věřitele [právnická osoba] Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 69 259,78 Kč žalobkyni do [datum], a to jako dluh z pohledávky ze spotřebitelského úvěru [číslo]. 4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. 9. Na smlouvu o zápůjčce se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. 10. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované lustrací v příslušných registrech a dotazem na žalovanou ohledně příjmů a výdajů. Příjmy žalované byly dle zákaznické karty ověřovány. Ani podle zákaznické karty však nebyly ověřeny příjmy domácnosti. Výdaje žalované však nebyly nijak ověřeny a nebyl učiněn ani dotaz na výdaje domácnosti. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 12. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (30 000 Kč – 2 700 Kč). Soud pak uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až v případě prodlení žalovanou s úhradou soudem stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. 13. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na [webová adresa]) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.