21 C 88/2023-57 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 14 540 Kč s příslušenstvím podle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], podle které byla žalované vyplacena částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit půjčenou částku v 60 týdenních splátkách po 309 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku ve výši 4 000 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“ nebo„ poskytovatel úvěru“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti Fajnpůjčka [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje ujednání mezi žalovanou a poskytovatelem úvěru společností [právnická osoba], podle kterého se poskytovatel úvěru zavázal vyplatit žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala půjčenou částku splatit v 60 týdenních splátkách po 309 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala splatit, byla sjednána ve výši 18 540 Kč. Současně s uzavřením smlouvy žalovaná souhlasila se svým zařazením do programu poskytování asistenčních služeb (zjištěno z listiny označené jako zařazení zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb). Žalovaná před poskytnutím úvěru sdělila své osobní údaje a majetkové poměry, ke kterým uvedla, že je zaměstnaná, její čistý příjem činí 15 643 Kč, a má výdaje na bydlení ve výši 1 800 Kč, osobní výdaje ve výši 3 040 Kč, splácí úvěry ve výši 505 Kč a její výdaje tedy činí 5 805 Kč (zjištěno z karty zákazníka ze dne [datum]). Příjmy žalovaná doložila pracovní smlouvou a mzdovým výměrem, kdy za březen 2019 náležela žalované k výplatě mzda ve výši 18 560 Kč (Zjištěno z pracovní smlouvy, mzdového výměru a výplatní pásky za měsíc březen 2019). Z první strany podnájemní smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení], jako pronajímatelem, a [jméno] [příjmení], jako nájemcem. Z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o prohlášení osoby [jméno] [příjmení], že nájem a inkaso činí 7 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž součástí byl seznam postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba], jako postupitelem, podle které se dohodli na postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o půjčce a dále ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovaných v seznamu pohledávek. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitele, adresované žalované, že pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalované o tom, že o žalované zpracovává osobní údaje. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou. (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu). Z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná před podáním žaloby zaplatila částku 4 000 Kč. 4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. 10. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované lustrací v příslušných registrech a dotazem na žalovanou ohledně příjmů a výdajů. Příjmy žalované byly ověřeny. Výdaje žalované však nebyly nijak ověřeny, když podnájemní smlouva byla neúplná, a ani čestné prohlášení neučinila žalovaná. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 12. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (10 000 Kč - 4 000 Kč). Soud pak uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až v případě prodlení žalovanou s úhradou soudem stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. 13. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na [webová adresa]) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.