22 C 218/2022-79 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 813,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka) [právnická osoba], [IČO], postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], vedené na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] dle níž mu byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal splácet s úrokovou sazbou 13,90 % ročně v měsíčních splátkách po 879 Kč spolu s poplatky souvisejícími s poskytnutím úvěru a jeho správou, vždy k 18. dni v měsíci. Žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení a žalobkyně využila svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr prohlásila ke dni [datum] za okamžitě splatný. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném dlužnou jistinu 46 813,10 Kč, úrok z úvěru 8,5 % ročně z částky 46 813,10 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 46 813,10 Kč od [datum] do zaplacení. Ani po předžalobní výzvě žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný na úvěr celkem uhradil 17 617 Kč. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela žalobkyně z lustrace žalovaného v externích a interních databázích, prověřováním pohybů na jeho bankovním účtu č. [bankovní účet] za předcházející roční období před uzavřením smlouvy, ze kterého vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], která mu pravidelně zasílala na účet mzdu. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z průměrného měsíčního příjmu 27 761 Kč, což její pracovník zkontroloval z výpisů z účtu, ze kterých tento vyplývá. Žalovaný sám neuvedl žádné své výdaje, předchůdkyně žalobkyně proto stanovila životní výdaje žalovaného dle interního ekonomického modelu na 6 166 Kč. Žalovaný neuvedl žádné splátky dalších úvěru, předchůdkyně žalobkyně lustrací v interním systému a dotazem do CCB zjistila, že žalovaný hradí měsíčně splátky v celkové výši 13 945 Kč. Žalobkyně má za to, že její předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí. 2. Žalovaný se prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřil tak, že navrhuje celou žalobu zamítnout, jelikož při sjednávání úvěru žalobkyně žádným způsobem neověřovala úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky. Kdyby žalobkyně prověřování úvěruschopnosti žalovaného řádně provedla, musela by dojít k závěru, že mu úvěr neposkytne, jelikož ten již v době uzavírání úvěru dlužil finanční prostředky i jiným poskytovatelům obdobných finančních transakcí. 3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným elektronicky dne [datum] a jejím obsahem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč, který měl být veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách po 879 Kč vždy v 18. den měsíce, a to inkasem ze splátkového účtu č. [bankovní účet]. Úvěr měl být úročen úrokovou sazbou 13,90 % ročně. 4. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období [datum] až [datum] bylo zjištěno, že v lednu 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 26 801 Kč, disponibilní zůstatek měl 50,73 Kč, v únoru 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 26 801 Kč, disponibilní zůstatek měl 777,25 Kč, v březnu 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 26 337 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 252,20 Kč, v dubnu 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 33 963 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 17,33 Kč, v květnu 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 28 278 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 425,21 Kč a pro nedostatečný zůstatek nebyly některé platby provedeny, v červnu 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 27 746 Kč, disponibilní zůstatek měl 0 Kč a pro nedostatečný zůstatek nebyly některé platby provedeny, v červenci 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 26 698 Kč, disponibilní zůstatek měl 546,06 Kč a pro nedostatečný zůstatek nebyly některé platby provedeny, v srpnu 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 28 055 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 12,01 Kč a pro nedostatečný zůstatek nebyly některé platby provedeny, pohyby na účtu byly v rozmezí 600 000 Kč, v září 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 26 961 Kč, disponibilní zůstatek měl záporný - 58,37 Kč, pohyby na účtu byly v rozmezí 500 000 Kč a v říjnu 2019 měl žalovaný příjem od [právnická osoba] 27 990 Kč, disponibilní zůstatek měl 3 731,70 Kč, pohyby na účtu byly v rozmezí 58 000 Kč. Od ledna do září 2019 tedy žalovaný neměl na účtu dostatek prostředků ke splácení projednávaného úvěru. 5. Z listiny označené jako Podklady pre súdne konanie bylo zjištěno, že žalovaný čerpal celkem 50 000 Kč a uhradil 17 617 Kč. 6. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení o zesplatnění úvěru ke dni [datum]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru na účtu [číslo] byla společností [právnická osoba], postoupena na původní žalobkyni [právnická osoba] 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] původní žalobkyni [právnická osoba] 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a sledování zásilek bylo zjištěno, že původní žalobkyně [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 53 891,24 do [datum] Kč, výzva byla odeslána dne [datum]. 10. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť pohledávka byla postoupena původní žalobkyni původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. 19. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i pos