26 C 251/2023-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 5. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 656 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 18. 10. 2013 do zaplacení, z částky 1 516 Kč od 21. 10. 2013 do zaplacení a z částky 1 516 Kč od 30. 10. 2013, z částky 1 516 Kč od 3. 12. 2013 do zaplacení, z částky 1 516 Kč od 2. 1. 2014 do zaplacení, z částky 1 516 Kč od 6. 1. 2014 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 11. 3. 2014 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 22. 5. 2014 do zaplacení a z částky 1 520 Kč od 14. 10. 2014 do zaplacení, což odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 od původního věřitele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalovaný v devíti případech cestoval na linkách městské hromadné dopravy provozované touto společností bez platné jízdenky (ve dnech 1. 10. 2013, 2. 10. 2013, 10. 10. 2013, 14. 11. 2013, 15. 12. 2013, 18. 12. 2013, 22. 2. 2014, 5. 5. 2014 a 26. 9. 2014) a vznikla mu povinnost zaplatit jízdné ve výši 6 x 16 Kč a 3 x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 9 x 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Věc byla posouzena a rozhodnuta podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013 (ohledně šesti jízd konaných v roce 2013). Předmětem řízení jsou závazky ze smluv uzavřených přede dnem 1. 1. 2014, tj. přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a soud vycházel z § 3028 odst. 3 tohoto zákona. Samotné postoupení pohledávky na žalobkyni však bylo soudem posouzeno podle aktuální právní úpravy vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek došlo až po datu 1. 1. 2014. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: dohod s cestujícím č. I413482 ze dne 26. 9. 2014, č. I366031 ze dne 5. 5. 2014, č. I337745 ze dne 18. 12. 2013 a č. I322567 ze dne 2. 10. 2013, č. I323243 ze dne 1. 10. 2013, č. I317936 ze dne 22. 2. 2014, č. I305965 ze dne 15. 12. 2013, č. I328064 ze dne 14. 11. 2013 a č. I331324 ze dne 10. 10. 2013, smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] platné od 1. 1. 2014, od 1. 1. 2013 a od 1. 6. 2014, smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 13. 10. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2023, předžalobní upomínky ze dne 19. 2. 2023 a podacího lístku ze dne 19. 2. 2023. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 13. 10. 2021 mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky z titulu neuhrazeného jízdného včetně přirážky k jízdnému uvedené v této smlouvě, která obsahuje i v řízení uplatněné pohledávky za žalovaným. O postoupení pohledávek byl žalovaný uvědomen dopisem ze dne 19. 2. 2023, který byl společně s předžalobní upomínkou z téhož dne odeslán dle podacího lístku na adresu žalovaného dne 19. 2. 2023. Z dohod s cestujícím bylo zjištěno, že žalovaný byl v devíti případech kontrolován revizorem při přepravě na linkách městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a na výzvu se neprokázal platnou jízdenkou. Totožnost žalovaného byla pokaždé zjištěna z jeho [číslo obč. průkazu], resp. [číslo] u tří kontrol dne v říjnu 2013. Žalovaný dohody podepsal a v každé z nich uznal vůči [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] svůj dluh z titulu neuhrazeného jízdného ve výši 16 Kč, resp. 20 Kč u kontrol v roce 2014 a neuhrazené přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dne 26. 9. 2014 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 9:36 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 5. 5. 2014 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 11:56 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 18. 12. 2013 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 15:37 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 2. 10. 2013 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 9:52 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 1. 10. 2013 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 11:45 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 22. 2. 2014 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 7:31 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 15. 12. 2013 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 18:48 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 14. 11. 2013 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 20:15 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. Dne 10. 10. 2013 cestoval na lince [číslo] v průběhu jízdy v 18:21 hodin byl kontrolován revizorem [číslo]. 7. Žaloba se jeví soudu v plném rozsahu důvodnou. V řízení byla prokázána existence závazkového vztahu mezi předchůdcem žalobkyně [příjmení] podnikem [právnická osoba] a žalovaným z titulu šesti konkludentně uzavřených smluv o přepravě podle § 760 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) a tří konkludentně uzavřených smluv o přepravě osob podle § 2550 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovanému tímto vzniklo právo, aby jej dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a současně i povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné. Výše jízdného byla zjištěna z obsahu dohod s cestujícím, ve kterých žalovaný svůj dluh ve výši uplatněné žalobkyní uznal. Jelikož se žalovaný při kontrolách nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci právo požadovat po něm za každou jízdu i částku 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému dle přepravních podmínek dopravce a podle příslušných ustanovení zákona o dráhách, resp. zákona o silniční přepravě. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné ve výši 6 x 16 Kč a 3 x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 9 x 1 500 Kč dopravci uhradil. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kdy v řízení bylo prokázáno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným z titulu těchto konkrétních jízd bez platného jízdního dokladu. Za této situace byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni částku 13 656 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých částek po 1 516 Kč a 1 520 Kč za dobu vždy od 16. dne od zjištění přepravy bez platného jízdního dokladu do zaplacení, kdy úroková sazba byla stanovena v souladu s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v tehdy platném znění, resp. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 2 000 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč a režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za celkem tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) dle § 14b advokátního tarifu, přičemž odměna za jeden úkon činí 300 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává i u zdejšího soudu velké množství žalob se stejným skutkovým a právním základem, tj. o úhradu jízdného a přirážky k jízdnému, kdy tyto pohledávky žalobkyně nabyla na základě smluv o postoupení pohledávek. Jedná se přitom o žaloby na ustáleném formuláři s vysokým stupněm shodnosti textu, a to bez ohledu na počet uplatněných pohledávek v každé jednotlivé žalobě. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.