26 C 495/2022-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 10. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 17 062,41 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 582,30 Kč za dobu od 22. 12. 2019 do 30. 6. 2022, s 22,68% úrokem z částky 17 062,41 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 17 62,41 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že předmětnou pohledávku nabyla od původního věřitele [anonymizována čtyři slova] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2022. Tato společnost uzavřela dne 22. 12 2019 se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a vydala žalované platební kartu. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto jej banka prohlásila za splatný v celé výši ke dni 30. 6. 2022. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 289,41 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 173 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 22. 12. 2019, rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne 22. 12. 2019, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, sazebníku pro úvěry platného od 13. 11. 2019, produktových podmínek pro revolvingové úvěry, výpisu z úvěrového účtu, úvodního dopisu ze dne 6. 1. 2022, odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 24. 5. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne, listiny označené„ bonita klienta - předdotaz“, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení ze dne 22. 7. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2022 včetně podacího archu z téhož dne a předžalobní upomínky ze dne 3. 8. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [anonymizována čtyři slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jejím předmětem byly pohledávky uvedené v seznamu o postoupení pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovanou uplatněnou v tomto řízení. Postupitel dne 22. 7. 2022 potvrdil, že žalobkyně uhradila cenu za postoupení těchto pohledávek. O postoupení pohledávky byla žalovaná uvědomena oznámením postupitele ze dne 26. 7. 2022, které bylo dle podacího archu téhož dne odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalované. O úhradu dlužné částky byla žalovaná žalobkyní upomínána v předžalobní upomínce ze dne 3. 8. 2022, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka žalované. V řízení bylo prokázáno uzavření rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] dne 22. 12. 2019 mezi [anonymizována čtyři slova] jako bankou a úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 5 046 Kč na nákup zboží označeného jako černé elektro v prodejně [anonymizována dvě slova] v [obec], který měl být splacen v 10 měsíčních splátkách po 504 Kč, a dále byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč. Ve smlouvě žalovaná ohledně svých poměrů prohlásila, že je svobodná, bydlí v nájmu, nemá žádné vyživované děti, je zaměstnána u [právnická osoba] od září 2019, dosahuje čistého měsíčního příjmu 13 000 Kč, náklady domácnosti činí 2 000 Kč měsíčně, nemá žádné finanční závazky. Z listiny označené jako bonita klienta – předdotaz bylo zjištěno, že banka činila dne 22. 12. 2019 ohledně žalované dotaz na rejstřík [příjmení] s negativním výsledkem. Z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná na základě shora uvedené úvěrové smlouvy čerpala peněžní prostředky v celkové výši 38 676,14 Kč (včetně částky 5 046 Kč jako prvního čerpání) a uhradila bance celkem 38 255 Kč. Dopisem ze dne 24. 5. 2022 odstoupila banka od úvěrové smlouvy ke dni 30. 6. 2022 a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky do tohoto data. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis odeslán jako doporučená zásilka na adresu žalované dne 24. 5. 2022. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o revolvingovém úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnouti bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] [anonymizována tři slova] dostala svým povinnostem stanoveným v odst. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřeného možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalované o svých osobních a majetkových poměrech, které nebylo doloženo dalšími listinami. Chybí zejména řádné doložení tvrzeného příjmu žalované. 7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) Z listiny předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaná na základě neplatné smlouvy čerpala peněžní prostředky v celkové výši 38 676,14 Kč a dále že žalovaná provedla splátky úvěru v celkové výši 38 255 Kč a žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi přijatou částkou a uhrazenými splátkami, tj. v částce 421,14 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 421,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za požadované období v návaznosti na výzvu k plnění obsaženou v odstoupení od úvěrové smlouvy, a to v sazbě platné ke dni 1. 7. 2022 v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.